na další stranu
 Válka v Iráku — názoryMarie FormáčkováVálka je vůlJako malá holka jsem si věčně hrála na válku. Vyrůstala jsem mezi kluky na jednom vojenském sídlišti a rodiče mi v mých hrách nebránili. Vyhovovalo jim, že se spokojím s dřevěnými samopaly zděděnými po bratrech a že nevyžaduji panenku a kočárek. Dodnes si pamatuji na pocit štěstí, který se dostavil, když jsem byla doopravdy raněná. Tenkrát přivezli na naše sídliště nové popelnice a my do nich s kluky zalezli jako do tanků. Pak někoho napadlo, že bychom si mohli od tatínků půjčit skutečné zbraně. Letěli jsme domů a s revolverem jsem se vrátila já a ještě Honzík sousedů. Naši tatínkové nebyli bdělí a nechali si zbraně v nočních stolcích. Bitvu ale záhy ukončily moje modré tepláky zbarvující se krví – Honzík měl dobrou mušku a trefil mě do kolene. Bylo to fajn, když se nade mnou seskupily vyděšené oči mých kamarádů. A ještě lepší bylo, když se celým sídlištěm nesl řev, že jsem mrtvá. Mrtvá jsem nebyla, jen si celým životem nesu v koleni kus vzácného kovu, o kterém už ani nevím. Zato dávno vím, že žádná válka není spravedlivá, a že ti, kteří pro ni zvednou ruku, si vždycky myslí něco jiného, než tvrdí světu. Štve mě, že se najde tolik politiků, kteří válce přikývnou, štve mě, že to udělali i ti naši. A štve mě, že rádia nehrají písničku Synkop „Válka je vůl“. (došlo po uzávěrce, 6. dubna 2003) Ludvík HessAmeričani jsou ve Vysočanech!Malý Luďa vyběhl z bytu ve čtvrtém patře libeňského činžáku a řval na celý dům: „Američani jsou ve Vysočanech!“ „Co se děje, Luďoušku?“ strachovala se ustaraná paní Taišlová z vedlejšího bytu, o patro níž se otevřely dveře u Ryplů a vzápětí u Novotných. „Táta říká, že Američani jsou ve Vysočanech,“ vyřvával Luďa, unikající před svojí zděšenou maminkou. Marně se mu snažila zabránit v opakování té věty, jež v roce 1952 mohla rodinu dostat do pěkného maléru. „Táta se spletl, Luďo, to u paní Taišlové spadly hrnce,“ snažila se maminka vysvětlit prekérní situaci. Luďa vedl svou i druhý den ve školce, informoval kamarády z Novákových ulice. U Hessů se o Američanech mluvívalo často, Luďův táta prožil část války v koncentračním táboře Flossenbürg, z pochodu smrti jej osvobodili Američani. V zásuvce psacího stolu uchovával hedvábnou americkou vlajku, mluvil perfektně anglicky a večery trávil s uchem přitisknutým na radiu vysílajícím z Londýna. Luďa si dodnes vzpomíná na tátovo vyprávění o amerických vojácích osvobozujících vězně pochodu smrti — v rukou samopaly, v puse žvýkačku nebo doutník, kosili dávkami z tanků německé vojáky… Luďa o pět let starší sbíral známky. Mezi největší skvosty jeho sbírky patřily známky s nápisem United States of America. O pár let později zpíval Luďa s kamarády trampy: „dělí nás ostnatej drát, a to všechno jen, že jsem měl svou zem JÚ ES EJ tak rád…“ Americká vlajka z hedvábí v zásuvce psacího stolu byla i po otcově smrti symbolem svobody. Konečně se Luďa dočkal — jsou tu, bombardovací letadla přelétají nad Vysočany, letí na Irák… (došlo po uzávěrce, 26. března 2003) Martin PlotzTěm, co „rozhodovali“…
Smrtí prvního dítěte
Kam to spějete (došlo po uzávěrce, 6. dubna 2003) Karel SýsBůh začal větřitNemyslíte, že nastal vhodný čas pro změnu? Vybrat si nejlépe chutnající colu. To je to, co RC („ársí“) vyjadřuje již od svého založení. Svobodu rozhodnout se kdo jste a co budete pít. Tak buďte sami sebou a pijte RC. Mějte sílu pro změnu. RC je správná volba pro nezávisle uvažující spotřebitele. Ze zámoří přijíždí korunní dáma amerického colového trhu — lady Royal Crown Cola. Colu za ropu! K válce je ovšem nejvhodnější přikusovat cererální tyčinku Kill him! V každém desátém balení Saddám Husajn. Můžete mu ukousnout hlavičku. To to křupe! Nebo dáte přednost darům naší země? Pak tu pro vás máme Grandkaňonky. Svět se dělí podle lebečního švu. Zatímco anglosaské bomby přeorávají irácká pole, pořádají všechny české TV kanály kolosální počítačovou hru. Zatímco USA se svým vazalem poskytují Iráku internacionální pomoc, režim svolává seminář na téma Zločinný jednadvacátý srpen. Zatímco na Václavském náměstí uhasíná čerstvá živá pochodeň, sekta Studeného plamene pořádá zvonečkovou slavnost za Palacha. Zatímco česká socdem vláda posílá své cínové vojáčky do virtuální pohádky o českém Honzovi, který utloukl nepřítele do švestek rancem maminčiných buchet, organizuje český PEN klub akci Zachraňte medvědy na hradě Točníku. Zatímco intelektuálové celého světa využijí předávání Oscarů doplněné klipy z vítězného tažení k zostuzení šíleného juniora, čeští kandidáti na svatováclavskou orlici a malý a velký dekret spěchají do mlýna s červivou moukou podpory panu říšskému protektorovi. Místo co by generalita vyslala do první linie osvědčeného Jamese Bonda, Schwarzeneggera, Supermana, Batmana, Tučňáka nebo Ramba, kteří by zbloudilého agenta CIA vyřídili pomocí vystřelovací kotvičky a samopalu s nekonečným zásobníkem, nechá čekat překvapené vojsko na posily. Zatímco na hlavy výprodejců cti padají slzy žen, vetřelci nemohou unést kytice olověných květin, jimiž je zahrnulo vděčné obyvatelstvo. Zatímco commandos s kamerou za zadkem vyrážejí smradlavými bagančaty dveře chudáků přesně podle vzoru esesáků na Ukrajině, blábolí televizní skřet z Moskvy, že se Rusko obává, aby nebylo vyřazeno z dělení kořisti. Zatímco vstup vojsk sotva začal, v bunkru pod londýnským kancléřstvím si bez hostinského rozdělují irácké ropné podíly. Zatímco tzv. spojenci (kdo je s kým spojen?) vpisují do slovníku zločinů nový pojem — preventivní válka, čeští grázlové ne a ne pochopit, že to znamená, že je někdo preventivně vystřílí ještě předtím, než stačí rozkrást majetek českého lidu. Zatímco se preventivně hubí štěnice, brzy přijde řada na machometány, homouše, rudochy, žluté, židy, cikány, dvojčata a Neameričany. Zatímco sjednocení tchoři polykají písek rozhořčené pouště, čachtická paní se v Bílém domě koupe v krvi mandlookých děveček. Zatímco Antikrist vytáhl v průvodu čpících kozlů do poslední bitvy, církev mlčí, ač má na boj s Antikristem nepřenosnou koncesi, jíž se nemůže zříci bez ztráty identity. Zatímco papež v Římě se z posledního dechu modlí za mír, neboť ani on nechce být svržen do důvěrně známého pekla, odletěly všechny zvony do Říma, aniž vydaly hlásku varování před vlky co vtrhli do ovčince a dáví. Zatímco žlutá Čína, hnědá Indie a vybledlé Rusko zvoní miliardou paží, agresoři vyhlašují pauzu, protože nedorazila čokoláda a špecky. Zatímco zkurvili i jazyk, jen aby mohli vtrhnout do cizí zahrady pod záminkou „svobody“, znásilnili ve škarpě Červenou Karkulku. Zatímco nazvali první a jediné atomové bomby Tlouštík a Hošíček, zatímco superbombě jež naráz vykuchá drůbky z desetitisíců lidí přezdili Sekačka fialek, spustili na Bagdád perský výbušný koberec. Zatímco esesáci ještě museli vraždit děti zblízka a Himmler jim osobně přivezl na frontu dryák proti blití, lid žvýkačkových polí vynalezl červený knoflík vlevo dole na klávesnici palubního počítače. Zatímco nadčlověk uspěje v boji muže proti školce, z boje muže proti muži se stahuje na předem připravené pozice. Zatímco se vlezdoprdelníci celého světa berou za řitě, washingtonský Herodes poslouchá z cédéčka pláč Ráchel a jejích synů. Zatímco veselá kopa Pacner koření virtuální krevní tučnici špílcem, že špiónství je druhé nejstarší řemeslo po prostituci, vchází ve známost, že provozoval obě prehistorická řemesla, ač teprve dneska se dočkal zlatého dna. Bush se během útoku v oválné pracovně „cítil skvěle“, zatímco čtyřmotorové svině převážely přes výsostné území Čech zamořené osivo. Zatímco si ministr útoku v koupelně prozpěvuje Ztratila jsem al Kajdu, ze zdi svaté Veroniky v bagdádské tržnici prýští krev. Zatímco Donald Rumsfeld žvaní při holení o nedodržování konvencí a po bradě mu teče Coca-cola, ozývá se elév Miloš Hrma: „Měli jste sedět doma na prdeli!“ Už je neutlučou neviditelnými čepicemi stealth do švestek! Milióny už nenávidí Antikrista, milióny se naučily rozeznat jeho pravou tvář. Zatímco neokoukané vypasené držky vyvolávají z obrazovek jako na jarmarku počty obětí, zatímco by — kdyby mohli — odvysílali přímý přenos z Osvětimi nebo z Gulagu, jenom ne z Guantánama — z monitorů se kouří a bůh již neodvolatelně začal větřit. Nemyslíte, že nastal vhodný čas pro změnu? (došlo po uzávěrce, 3. dubna 2003) |
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.
