literární časopis založený v roce 1964

Edita Zeithammerová

Za moře…

Ležím si na pláži,
jen sama pro sebe,
naděje pod hlavou.

Měsíc už nezáří,
já letím do nebe
s podivnou náladou.

Vítr dnes vane od moře,
smutný a nevyspalý,
na léto zavřen v komoře,
ubohý pozůstalý.

Se šťastným úsměvem
zazpíval žalostnou píseň,
bylo to náhodou anebo záměrem,
chytla mě za ruku tíseň.

Má ruce studené,
skoro až od ledu,
mrazí mi dlaně.

Všechno je ztracené,
bojovat nesvedu,
zaplatím daně.

Dala jsem naděje
do rukou mrazivých... a hlava bolí.
Nikdo se nesměje,
v představách bláznivých,
to za to stojí.

Stojí to za písek,
stojí to za moře...
úžasně modré,
nebudeme bez lásek,
zavřeni v komoře,
a to je dobré.

(současná tvorba)