Edita Zeithammerová

***

Zavržená dnešním ránem
s hlavou v rumu sevřenou
pod zamračeným paravánem
s pílí tvrdě vydřenou
mám snahy jen tak bez cílů
přes neulice korzovat
než mě to praští do týlu
že křídla něžných motýlů
už nemohou mě milovat

Poledne už štrachá klikou
ta baletku roztočí
nablýskanou elektrikou
rozsekne jí obočí
čekám krátce světlou chvíli
než mi v zubech zatrne
že mi smutek nezazdili
že ho za mříž postavili
že se na zem vyhrne

Rozpolcená v nitru noci
v ruce střípek rozety
zpívají mi černí mloci
a já dávno nejsem ty
mám snahy dělat těžké nic
abych tu vášeň zakryla
až promluvím JÁ(?) na měsíc
že posledního motýla
jsem dneska ráno zabila...

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Edity Zeithammerové publikovaná v Divokém víně:
DV 4/2003: Okno
DV 3/2003: Za moře…