literární časopis založený v roce 1964

Nadace Charty 77 uděluje Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2005

Praha, 22. září - Prestižní literární Cena Jaroslava Seiferta (CJS), udělovaná od roku 1986 z iniciativy prof. Františka Janoucha Nadací Charty 77, má letos — popáté ve své historii — dva laureáty. Jedním je básník, prozaik, esejista a překladatel Michal Ajvaz; porota ocenila jeho zatím poslední dílo, rozsáhlý román ze současnosti Prázdné ulice (Petrov, Brno 2005). Druhým laureátem je básník, textař, prozaik, autor divadelních her a pásem Jiří Suchý. Cenu získává za vybrané spisy, dvacetisvazkovou Encyklopedii Jiřího Suchého (Karolinum, Praha 1999—2005), jež shrnuje autorovu padesátiletou tvorbu pro divadlo, rozhlas, film i televizi.

Cena Jaroslava Seiferta se uděluje za vynikající básnické či beletristické dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Každoročně je vyhlašována 22. září v předvečer básníkových narozenin.

Mezi laureáty bude rozdělena částka 300 000 korun věnovaná skupinou Pioneer Investments v ČR, jež je součástí mezinárodního bankovního uskupení UniCredit Group. Skupina Pioneer Investments v ČR podporuje Cenu Jaroslava Seiferta již druhým rokem. V rámci dlouhodobé strategie na podporu české kultury a vzdělávání se v letošním roce rozhodla prodloužit spolupráci s Nadací Charty 77 na dalších pět let.

O udělení Ceny Jaroslava Seiferta rozhodla nezávislá porota pod vedením Karla Šiktance. Členy poroty byli: Petr A. Bílek, Jiří Brabec, Miroslav Červenka, Pavel Janáček, František Janouch (bez hlasovacího práva), Dušan Karpatský, Jiří Pelán, Jiří Rambousek, Miloslava Slavíčková a Pavel Šrut.

„Cena Jaroslava Seiferta se stala jednou z prestižních literárních cen nejen proto, že byla dotována slušnou finanční částkou a že byla spojena se jménem Jaroslava Seiferta a Nadace Charty 77, ale především proto, že byla vždy zaštítěna autoritou lidí, kteří jako čestní členové obětavě pracovali v porotě této občanské nevládní iniciativy. Namátkou bych rád jmenoval Václava Havla, Milana Kunderu, Josefa Škvoreckého, Jiřího Koláře, Jana Vladislava, Sylvu Richterovou, Milana Jungmana,“ připomněl u příležitosti vyhlášení letošní ceny prof. František Janouch, předseda Správní rady Nadace Charty 77.

„Porota Seifertovy ceny nasadila vysokou laťku a udržuje obtížnou rovnováhu mezi objevováním neznámých talentů a oceňováním zasloužených klasiků. V letech exilu byla cena financována z veřejných sbírek a prostředků Nadace Charty 77. Jsme rádi, že jsme, počínaje rokem 2004, našli nového sponzora v Pioneer Investments ČR,“ řekl prof. Janouch.

„Naše společnost je součástí globální skupiny Pioneer Investments, jež ve všech zemích, kde působí, projevuje úctu k místním kulturním hodnotám. Cenu Jaroslava Seiferta rádi podporujeme. Ačkoliv působíme ve světě peněz, uvědomujeme si, že existují i jiné typy bohatství a že je nutné podporovat ty činnosti a instituce, které do našeho života vnášejí právě tyto hodnoty — bohatství jazyka, bohatství emocí,“ řekl Roman Pospíšil, generální ředitel společností Pioneer Investments v ČR.

Slavnostní předání Ceny Jaroslava Seiferta se bude konat 8. listopadu 2005 v kostele sv. Anny — „Pražské křižovatce“ Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

PhDr. Michal Ajvaz (nar. 1949) patří k výrazným osobnostem současné české literatury. Debutoval až jako čtyřicetiletý roku 1989 básněmi Vražda v hotelu Intercontinental. Osobitý autorský rukopis uplatnil v povídkách Návrat starého varana (1991), v románě Druhé město (1993), ve dvojici novel Tyrkysový orel (1996) či ve fiktivním cestopise Zlatý věk (2001). Druhou linii jeho tvorby tvoří esteticko-filozofické studie: Znak a bytí (1994), Tiché labyrinty (1996), Tajemství knihy (1997), Sny gramatik, záře písmen (2003) a Světelný prales (2003).

Jiří Suchý (nar. 1931) je veřejnosti znám jako tvůrce dosud činného autorského divadla Semafor (založeného roku 1959), jehož poetika ovlivnila v 60. a 70. letech kulturní klima celé společnosti. Řada písní Suchého a Šlitra zlidověla — podobně jako Ježkovy písničky na slova Voskovce a Wericha. Ve svých vzpomínkách Všecky krásy světa (1981) Jaroslav Seifert příkře odsoudil literární kvalitu současných písňových textů; jejich autorům ani nemohl přijít na jméno — až na jednu výjimku: Jiřího Suchého nazval „skutečným básníkem“.