Jiří Oulík

Milá v ledu

Oba břehy řeky pokryl sníh a celý proud ztuhnul pod ledovým krunýřem. Pak zrána přišli rybáři a vysekali do ledu díry. Utekla zima a přišlo jaro. Tehdy jsem spatřil svou milou, jak plave mezi krami a nezbední hoši ji proti proudu postrkují dlouhými bidly...

Až vysekám díru do ledu
moji milou nad ni potom zavedu
Strčím do ní nenadále zezadu
a zapadne do vody až po bradu

Ref:
Moje milá
Kdybys byla
aspoň trochu otužilá
Voda by tě osvěžila
Voda ledová

Až jí husí kůže naskočí
tak i hlavu jí do vody namočím
a než někdo rozhořčeně zakročí
tak mou milou celou pod led zastrčím

Už mý milý není pomoci
a na břehu budu sedět dlouho do noci
A pak její krásný tělo tuhnoucí
spatřím v ledu v bílým ledu (tuhnoucí) plovoucí

Ref:
Moje milá
kdybys byla
aspoň trochu otužilá
Nebyla ses utopila
Kdo tě pochová

(publikováno v Divokém víně 4 / 1969)

Ostatní tvorba Jiřího Oulíka publikovaná v Divokém víně:
DV 45/2010: Jeseninová, Na pěknů notečku a další
DV 24/2006: Válcovačka — není hračka, Tlačenka a další
DV 17/2005: Čikuli, Otrávený rosol
DV 15/2005: (1) Ukecaný Mahátma, (2) Thákurality a další
DV 12/2004: Večerní škola harakiri, Božský větříček a další