na další stranu
Václav Jindráček
Miláčku zapal mi
Miláčku zapal mi
Pořád spí ve mně nervozita
Brnká si na struny a cinká
Jak kdybych byl xylofon
Miláčku zapal mi
Vlajou ti vlasy a na mě čeká Eden
Miláčku zapal mi
Toť naše interpunkce
Zahrajem se sebou monopoly
A pak se potají svedem
Generace
Do třech pater milióny svazků
Na nahé posteli
S nepřikrytým tělem
Dva tucty mrakodrapů
Litera chátrá
Na nahé posteli
To jsme prý nechtěli
Mít tak perutě jako holubice
Vyměnili mi starý srdce
Prý v tomhle se mi bude lépe žít
Za ty sračky v mým životě
Vyměnili mi starý srdce
Ó králi Davide
Mít tak perutě jako holubice
Na lodi
Kormidelníku
Do očí smyčka vražená
A v pažích dýku
Zesinal jste
Kormidelníku
Krajina
Zasedlé v kupách tramínu
Oddechují táhlou parou k obočím noci
To domy střechy a komíny jak tupé hroty
Vzdorují skokům třpytivého prachu
Vzdorují bez pomoci
Bije kohokoliv táhlá sprcha vloček jak pergamenu
Jsem tu i já — jste tu i vy
A v duši zní mi trpký sladkobolný cit
To tlučou opratě stříbřitých vozů za hlasu koček
To tlučou o mne opratě tesklivých tónů
Jež nelze utišit
Nahá spící žena
V sacramentu slov
Balet srnčího dechu
Mlhou provázen
V bažinách stoky slov
V bažinách umírám
Silné a slabé kontury
poezie
Jak nahá spící žena
Usíná
Je milosrdná
Usíná
Milióny planet
A tichne svár
Jak zurčící pramen
Silné a slabé kontury
Ještě spíš
Ještě spíš
Má krásná poezie
Sto kroků ke dvoru
Dře ze mne ticho
Mízu nám užírá
Stomilionkrát
A do rámu v hlušinách
Vytepu vzkaz
nežiju
Usíná
Má milosrdná
Nahá spící žena
|