literární časopis založený v roce 1964

Jan Vyčítal

Song o rakoluský knajpě nad řekou

Chtěl bych sedět ve vlacích co jedou bůhvíkam
kde jsem jakživ nikdy nebyl nebo kde to znám
poslouchat jak duní tam-tam pražců pod koly
mít v koutku cigáro a v očích obzory
na který se vylil modrej inkoust dálavy
zčundrat kožich kopců když jsou v říjnu zrzavý...

Chtěl bych ještě aspoň jednou projít Zbirožák
na rtech Vačkáře mít a na zádech vak
vidět znovu kopec Vlastec v bílý parádě
na Zlatým dně vzdát hold Packardový brigádě
v Holoubkovský taverně pít horkej rum a grog
pak se plížit po silnici krok-vsun krok-vsun krok

Chtěl bych vyjet v listopadu na řeku Střelu
kde jsem přišel k reumatismu hostci ústřelu
čekat dole pod Liblínem na psí štěk a kvil
kterej hafne v sypavištích dog of Baskerwill
zamést zase vršek Třemšín svýma tlapama
někde v Míšově řvát s vožralejma chlapama...

Chtěl bych zase přelézt plot klíčavský obory
rozbít tam svou kytaru a svoje tábory
vidět ještě starej seník „Old Muří nohu“
u kozojedský silnice chrápat ve stohu
sednout si pod brdským hřebenem na „Winter camp“
v kublovských jezírkách ještě udělat pár temp...

Chtěl bych sedět v rakoluský knajpě na sudu
říkat „když sem pobuda tak tady pobudu“
vylejvat plnej půllitr ze skály
za ty co tu s náma nejsou a dřív bývali
vůbec by bylo toho moc co bych ještě chtěl
kdyby nebylo to svinský slovo „bohužel“...

Až tam jednou vyleju to pivo za sebe
nedej dobrej bože ať jak Mavrud je nebe
to bych musel asi zase zase asi jít
do rigolu pod smrčkama spacák rozložit
zpívat smutný trampský písně tak triviální
u vohně a u piva bejt sentimentální...

Dej můj bože dobrej ať je nebe nijaký
na jehlice stromů ať nabodnou se mraky
ať leje jak z konve ať je vůbec šedivo
nebo tam nikdy nevyleju za sebe pivo...

(publikováno v Divokém víně 2 / 1966)