Miloš Kruml

Beze slov

veliký pán jede na tak malém kole že je to směšné
dědovi se namotaly vousy do kola a padá na hubu
puntíkovaná paní jde kolem pruhované zebry
námořní má loď v láhvi tu v láhvi láhvi láhvi
parašutista skáče na sukni slečny s vrchlíkem
jelen má prak z paroží namířený na myslivce
pán bez hlavy jede s hluboko naraženým kloboukem
muž za rohem vůbec nečeká dinosaura
pán se sherry na hlavě potká paní se džbánem také
žabotinskij dělá rekord až se země prohýbá
smrt honí psa který jí ukousnul nohu
rybář loví a dívá se na něj periskop
četník si zapisuje do notesu zadnici cyklistky
diskobolovi leze z disku marťan
před mešitou je sto topánků a jedny brusle
malíř hledá v ateliéru pastu na zuby v tubě
svatební dar přítele je akt té samé nevěsty
děda sype v parku helikoptérkám
lokomotiva jede uprostřed dvoukolejky
za adamem stojí fronta na jablka
činelista běhá za molem
muž má v hlavě roj
metař seškrabuje takový plivanec až si musí
odplivnout což činí vážně činí

Život

Jinak nám to léto i život moc a moc utíká
a týdny poskakují jako jelen
Zase samé hlášení a výplaty a pivo a dokola
už nevím co mám dříve chytit
Však to léto utíká jako život a týdny poskakují
jako jeden za druhým
Pořád jen hlášení jen pivo a hašení a já
nevím co mám dříve chytit
Léto nám utíká že se nenaděju a týdny poskakují
bystře jelenovitě pryč
Neustále hasím pivem vejplaty a hlášením až
nevím co dřív chytit
To léto nám utíká je na rovince poskakuje
tím týdnem utíká
Chci chytit aspoň vejplaty hlášením a pivo
a ono to dřív nejde
Bohužel léto utíká moc a týdny pak poskakují
že tomu vůbec nerozumíme
Třeba nebudou ale vždy jsou hlášení a výplaty
a pivo a čas se nedá chytit

(publikováno v Divokém víně 10 / 1970)