literární časopis založený v roce 1964

Helena Andresová

Pravomoc noci

Skleněná žena plná korálků
Bránící cévám myslet na dálku

Už spí
A délkou vlasů
Brzdí na polštáři

Zmatený sen o statném lháři

Jenž přesype se v rukou
V slinách zašumí

Listopad

Proti létu je listopad dravým ptákem
Co z těla touhy strhává
Převrací popelnice
Láme paže
A tichý šustot kůže
Pod kůrou stromů
Upiluje o stěny mízy
Stáří
Ve zvráceném mládí
Nepozná nadějný pád
Jen kope do dveří
Aby vědělo dopředu

O propustnosti víka

Jel

Jako loukou pokousaný kůň
Travnaté oči vsypal
Tichým zráním
Do ní

Zbržděný
Řepkovými poli

Klouzavým olejem
Potřísněny

Donutí žlutou
Snést s jejich těly

Nářek

V zimě se potácím
Vypjatá jak pupen hrany stolu

A slova zmatená až budu
Dýchat bokem

Pak hlavu zvrátím
Hubená

Tichem

Zatoulané kočky
Co pelech v chlupech

Ztrácí

A srpem zavátým
Podžíná sníh

(současná tvorba)