Ota Richter

Podlouhlé škeble
ještě porostlé napitými řasami
a kvílivě zelenými chaluhami
otevřely hluboko své vchody
a pozvaly Klouzejte Vlňte dál
Vstupte do hladkých stisků
Tály
Křišťálové sály
Bály
Křičely
Příliš krásné sjet na břichu
v zimě po ledovatce
Smály se
Karty hrály
Opíjely
Déšť až na holou lasturu

(publikováno v Divokém víně 8 - 9/1971)