Pavel Morgenthal

***

teď v deset večer
(nebo snad v jedenáct)
bolestí zvoní český těšín

daleko odtamtud
jdeš se mnou
lidským šelestem
posledních tramvají

přes horečku i fakt
že nejsem dobu měnící
divadelník ze šedesátých let

přes bolest v játrech
která tak ráda chlemtají
hanušovické pivo v kdejaké podřadné putyce
každý den i noc

přesto
že i na náměstí míru
jen šeredně cinkají
těmi svými zvonky

***

nedělal jsem si naděje
když shlížela dolů na večerní brno
postavu roubenou šaty bárbíny
- nejspíš z antikvariátu nectnosti

věděla
že ač ze slezska
nejsem žádný bezruč
s citem pro hady IDS-JMK

a že jsem jen trochu debilní

***

K bydlí v brně
řekl mi:
nad brnem mrak
a v brně - taky nic

však druhý muž tvrdí
že město to neumírá

tak co si mám vybrat?
brno
třinec
nebo jen mezi nima vlak?

kéž bych se narodil v somálsku
takové blbosti bych neřešil

***

chodíš od školy k hospodě
a čekáš
kdy se ti ozvu
děláš referát o NATO
a říkáš tomu seminárka

***

málokdo zkouší dojít tam
kde se koleje spojují
málokdo dojde
přibit sám sebou
kdejakým flokem z umělé hmoty
k životu v pohodlné pyramidě sraček

***

po hádce o tom
zda jsou poláci svině
(já tvrdil že jen někteří)
odcházím domů
časným ránem
tajně a přesto později prozrazen
jako když holky čůrají do sněhu

***

tak zas prý někde povolil parlament
teplým sňatky - zuří hovory
katolíků pod petrovem

zajet si tramvají na ústřední hřbitov
snad bych se jim vyhnul - aspoň zaživa
nebo jinak - skočit do komína
třineckých železáren a.s. -
následovat osud svých obřezaných předků

ústřední hřbitov - ústřední výbor?
tak nejspíš zase nic
naštěstí mám
v lednici zbytky archivního smutku
(150Kč/kg)