Michael Třeštík

* * *

Klandry jsou nám pohodlnější
než divadelní křesla.
Lezeme až na opěradla židlí,
aby nás bylo víc vidět.
Před zrcadlem se učíme cynismu,
protože je to teď nejmodernější maska,
a přesto se dovedem
nesmyslně a něžně
zamilovat.

Jsme skoro nevzdělaní a hloupí.
Jsme skoro bezcitní a hrubí.
Jsme skoro šťastní a sentimentální.
Jsme skoro zbabělí a sprostí.
Jsme skoro všichni nesmírně stateční
večer v hospodách
se svými hrudníčky
otlačenými od kytar.

Jsme skoro všechno,
ale úplně
úplně jenom mladí.

(publikováno v pátém čísle Divokého vína, 1965)

Ostatní tvorba Michaela Třeštíka publikovaná v Divokém víně:
DV 1/2002: Jolaně, Zralé ženy a další