na další stranu
Martin Plotz
Od A do Z
Absurdita je jen fenou života
Bolest rovinou skutečného bytí
Cesta je vyšlapaná prázdnota
Dobro se na klacku kroutí
Existence se roubuje na smrt
Fanatismus kompenzuje pochybnost
Generace má duchovní záškrt
Hodnoty zoufale čekají na milost
Chamtivost pohlavkuje své oportunisty
Invence často marně sleduje intenci
Jáství se vylhává ze zodpovědnosti
Korupce pyšní se potencí
Lež je zákuskem spravedlnosti
Moc žvýká páteře všech „vyvolených“
Nebe je hledáním nekonečné hojnosti
Odvaha jest výsadou nepoznaných
Procitnutí je rozvinutím nerozvinutelného
Radost nevědomým uchopením vesmíru
Soucit je pochopením nevyhnutelného
Touha ta nemá strach zápasit o víru
Upír pýchy
tě Vysaje k hladině smrti
pak ti nalije sklenici Whisky a donutí tě si s ním připít
na jeho zdraví
Tak to udělá Xkrát dokola
(dle potřeby)
dokud nepadneš na svoje zbYtky
— Zavržen!
Jen na okamžik
Blázen se světlem si hraje
rozum druhých po něm šlape
Moudrost není možné svádět
jen když chce
na chvíli zastaví tě
Dotkne se jen zlehka
dotekem těžkým k rozpoznání
Někdy po těle ti stéká
s duší křehkou
strachem z neshledání
Vlasy jsou…
pokorné linky soucitu
držené v zubech sametové kůže
stojící při tobě
i přes nekonečné popravy
jejich údů volně padajících
tobě do tváře
hřející
padající něha
nastrouhané už nemají ten glanc
milosrdné
ukrývající
přibij je na zeď
a zasloužíš trest smrti!
květiny mlčenlivosti
zkus je nenávidět
a zlomí ti vaz
ten pouhý vlas
Květinová krása
Po výstřelu
tělo se snáší k zemi
ulehá mezi květinami
a dusí je…
dvojitá vražda!
ale jedna bez příčiny
ne vždy lze nalézt pramen viny
právo viny —
přesto umírá se
v květinové kráse
Vypárat den
Vypárat den z podvazků noci
a z několika hvězd udělat si koktejl
lehnout si do trávy z nahých ženských těl
a do cigaretového papíru nacpat celý vesmír
včetně sebe
a zapálit
a nechat působit
a nakonec típnout a zahodit —
pro nic jiného jsem se přece nemohl narodit!
Po všem ostatním už je mi prd
po čem snad štěkl bych —
jak přežít svou smrt
|
