Anna Hubáčková

Z EROTICKÉHO PERA

Už dlouho jsem nosila v hlavě myšlenku na erotickou poezii a literaturu plnou vášně, ale dlouho mě brzdil strach z tabu. Žijeme v době, která občas svazuje jemné duše a očekává od žen jen uhlazenou, křehkou poezii. Moje duše ale taková nikdy nebyla. Už v dobách dospívání mě fascinovala Červená knihovna, Lady Fuckingham, sprostá tvorba Charlese Bukowskeho a erotická tvorba Filipa Pogosjana, který si říká Předehra.
Měla jsem pocit, že v české literatuře chybí víc ženskáých hlasů, které by se neměly bát mluvit o svých nejtemnějších a nejhlubších erotických touhách bez cenzury a ostychu. Chci být tady pro ty ženy, které se bojí svou vášeň projevit, povzbudit je a probudit v nich jejich vlastní erotickou múzu.
Moje vlastní erotická múza je pro mě víc než jen inspirace – je to pevná součást mého já, která mě drží pohormadě a pomáhá mi objevovat samu sebe.
Cyklus Z erotického pera je výsledkem tohoto objevování: syrový, upřímný, divoký a živý. @zvrhlozie


Klečela jsem nad jeho obličejem a on mezitím líbal slzy,
které mi jemně stékaly po stehnech.
Tak už neplakej.
Řekl do mého klína
a jazykem se do mě zabořil.


Mám moc ráda tvůj řetízek; malý kříž na tvém horkém krku. Pokaždé si ho beru do pusy,
kdy ke mně promlouváš svým Bohem.


Černá mi před očima.
Držíš mě pod krkem
a hluboce do mě přirážíš.
Šeptáš mi,
že jsem hodná holka;
jak hezky celou tvou délku zvládám.
Máš mě v hrsti.
Obepnu tvůj zadek svýma nohama a stejny si tě přimáčknu k sobě.

Prosím.
Neopouštěj mě.


Pomalu jsem si na něj sedla.
Těžce dýchal.
Byla jsem úplně mokrá.
Svými dlaněmi si mě chytil za zadek.
Mačkal mi boky.
Zasténal,
když jsem si flusla na ruku
a své sliny rozetřela po jeho sladké jahůdce.
Něžně jsem si ho nasměrovala dovnitř.
Projel mnou elektrický šok.
Byl velký. Až moc.
Funěl a syčel,
když jsem začala na něm jezdit.
Dlouho nevydržím.
Šeptal.
Chci to v sobě.
Odpověděla jsem mu.
Všechno.
Dej mi všechno.
Narazil si mě na klin.
Cítila jsem,
jak se ve mně rozlévá teplo.
Vstala jsem.
Jeho sperma mi vytékalo ven po stehnech dolů.
On spokojeně ležel a oddychoval. Tak, jak jsem ho měla nejradši.


Usmíváš se,
když stahuješ mi kalhotky.
Vidím ti na očích, jak moc to miluješ.
Když vidíš, jak jsou vlhké.
Z tebe.
Úplně celé zmáčené.
Vezmeš je do ruky a vyždímáš.
Stejně tak,
jak ždímám mokré polštáře, když kvůli tobě v noci pláču.


Seděla jsem na něm. Pulzoval tak moc,
že se tlukot našich srdcí spojil v jedno.
Byla jsem jeho a on byl můj.


Přitlačil sis mě k sobě, když jsi do mě začal stříkat.
Cítila jsem,
jak se do mě rozlévá tvé teplo.
Jak mě krmíš svou vášní.
Ještě chvíli jsi ve mně pulzoval.
Zašeptal jsi:
Necháš si to všechno v sobě, aby všichni viděli, komu patříš.,
až mé semeno bude stékat po tvých stehnech.



Byl pozdní večer, první máj -
mezi horkými stehny klečel a divoce sál.


Hřála jsem jako hořící pochodeň.
Vzal jsi svůj opasek od kalhot a spojil mi ruce za hlavu.
Stala se z tebe bestie.
Vždycky jsi říkal, že je neslušné vcházet dovnitř bez zaklepání.
Svůj pesnic jsi chytil do dlaní a lehce mě s ním poplácal po klitorisu.
Jedna tvá ruka mi držela stehna pevně u těla. Plivl sis na žalud a otřel sliny po své celé délce.
Pomalu jsi do mě vstupoval. Hezky kousek po kousku.
Pustil jsi jedno mé stehno a tvá ruka se jemně zabořila do mého podbřišku.
Tiše jsi zavrčel:
Hodná holka. Hezky si mě sevři, ať víš, jak moc hluboko jsem.


Jazykem objížděla jeho sladkou jahůdku.
Vysávala jeho chuť.
A potichu přitom vrněla jako spokojená kočka.
Její vlasy měl omotané kolem dlaně.
Hodná. Hodná. Říkal,
když se začala dusit.
Druhou rukou nejprve setřel její slzy, poté nabral kapky slin,
které vytékaly z její pusy, a olízl je.
Byla nádherná.
Strašně.
Jako první jarní bouře.


Voda nám stékala po nacých tělech.
Byla jsem opřená o kachličky a tys's zezadu do mě pomalu přirážel.
Držel jsi mě za zadek, abys mohl sledovat, jak tvůj penis do mě vjíždí a zase vyjíždí ven. Tvé prsty byly omotané kolem mého krku.
Lehce jsi mě stiskl ještě víc a pošeptal do mého ucha:
Označím si tě. Budeš jenom má.

Ostatní tvorba Anny Hubáčkové publikovaná v Divokém víně:
DV 136/2025: Kastrujte, V duši klid a další
DV 108/2020: Problémy staré panny: Věčně chtivá a další