na další stranu
Petr Havel
 POULIČNÍ MUZIKANT
Za ranního svítání
vyjel náklaďák jenž za sebou táhnul
hromadu smrkových klád
ke zpracování na pilu
a odtud rovnou zamíří
pod ruce uměleckých řezbářů
kteří z nich vyrobí
celý orchestr hudebních nastrojů
Z úzké uličky pod náměstím
zní kytary tón
když pouliční muzikant
jenž postává s nástrojem před výlohou
a falešně ladí
až lidé z okolí zavírají okna
Po chvilce se přece jen
kolem hudebníka shluknou lidé
a někteří hází drobný peníz
jenž zvoní v koženém futrálu
na chodníku
RTY VĚTRU
Rty větru hlasitě zívly
a temné pařáty mraků se
sápou přes obzor
brzy začne pršet
a z pevnosti mého bytu civím
jak za oknem běsní živly
Po dešti zbyl
výmol na silnici
však dělníci jí nechali napospas
opatrně jedoucím automobilům
voda z mraků rovněž smazala
dětské malůvky z asfaltu
jež byl křídou pokreslený
V celém okolí zas nejde proud
asi spadly větve
do drátů vysokého napětí
nejedou ani výtahy v našem domě
a tak poctivě počítám kaskádu schodů
než za mnou
zaklapnou domovní dveře
LÉTO NA BŘEHU
V Železném Brodě se topí pilíř mostu
když stojí po pás v chladné Jizeře
a já neměl dost odvahy
abych ho zachránil
neboť by mne stáhl do hlubin
Během letní dovolené se horkem
na břehu řeky
otevírají dívčí klíny
jako když se z kráteru sopky
pomalu řine žhavé magma
Teprve po vydatných deštích
hladina Jizery stoupne
a pilíř mostu polyká andělíčky
až po krk ve vodě
nemám však čas na záchranu
neboť jsem právě dosáhl orgasmu !
DUHOVÉ DĚTSTVÍ
V deštivém ránu se vracejí
děti s barevnými pláštěnkami
jako lidský vláček
jede krokem po chodníku
místo kolejí
Když jsem ještě sám
do mateřské školy chodil
i pro mne po dešti zářila duha
teď se však pastelové šmouhy
slévají do šedých kaluží
na asfaltu
Ráno cestou do obchodu
mne vítá křik zelených papoušků
které chovají zdejší lidé
v bytě nad hospodou
bez mříží a bez oken
ač sídliště plné činžáků
jen stěží připomíná
Amazonský prales
|