Alena Černá

Dopis bez adresy

Píšu tajnou depeši,
lístek, ne moc dlouhý,
možná tě to potěší,
píšu slůvka touhy.
Pak je pošlu po moři,
ty je nikdy nespatříš,
červánky už nehoří,
asi ke mně nepatříš.

Pro krásu chvíle

Zmožená a špinavá,
na startu. Už střílí.
Svoji touhu rozdává
pro kouzelnou chvíli.
Zmatená a zničená,
nedosáhne cíle.
Do klubíčka stočená
pro krásu té chvíle.

Už dost

Další hloupou zkušeností
ztrácím kousek sebe.
Zbudou ze mne jenom kosti
a to hnusně zebe.
O oktávu výš,
oči, tělo, ústa,
srdce, kotva, kříž –
- taková chci zůstat.

Prázdninový den ve Dřínově

Sladká příchuť koláčů,
krásné, staré melodie,
směju se, už nepláču,
jahoda se v trávě skryje,
zlaté slunce v obilí,
vůně, barvy, letní kouzlo,
jsem tady a na chvíli
štěstí do mé duše vklouzlo.

V lese

Větve bodaj do tváře,
pletou se mi pod nohy,
podle tahaj za vlasy
jako slova ze snáře,
jako blesky z oblohy
pohozený do krásy.

(současná tvorba)