na další stranu
Jana Pospíšilová
Johančin zvěrokruh
PROLOG
Zazpívej Johánku
tajemný skřítku
studánku hlubáňku
i jarní snítku
probuď v tom ospalém
sobotním poledni
v srdíčku zatmělém
brzy se rozední
Na poplach zajásej
pro krásu ořeší
do světa nehlásej
když někdo zahřeší
jen šeptej do oblak
jako bys zazpíval
jak nikdy nikdo tak
na mě se podíval…
BERAN
Stvoření
Přijmi mé smíření
Až proskočím ohnivým kruhem
Shořím
V palčivém víření
BÝK
Ve skalách těším se
se skřítky
Znám léčivou moc lásky
Utíkám s tebou
do skrýše
pod oblázky
BLÍŽENCI
Na každý květ
dva motýli
sluncem opilí
než hrátky jim rozfouká vítr
Čeho však docílí?
RAK
Do něžných sítí
pochytáš vítr
svět kolem se točí
Jen tobě svítí
paprsky úplňku
v očích
LEV
Slyšela jsem křičet
anděly
i víly
Tak pozdě, příliš
brzy?
Ach tolik mě to mrzí!
PANNA
Od rána po věčnost
každá minuta
je rozdána
Neztrať mne
pro tvrdost
když nejsem pozvána…
VÁHY
Ve vlasech máš ořechový list
Co je z lásky
a co bylo vínem
zas můžeme v sobě spolu číst
Míjíme se
Pokaždé se
minem
ŠTÍR
Docela
na dně
had bystře zasyčí
Docela chladně
umlčí
tvou píseň slavičí
STŘELEC
Jak neřízená střela
Vzrušením
hoří ji tváře
Copak to nevěděla?
Teď brečí
do polštáře
KOZOROH
Vzpomínku
bolavou
na cestě šlápotu
zaženeš jak malou
čubičku
od plotu...
VODNÁŘ
Svou nádobku naplním
hořkostí
i radostí
Blázen je
kdo nepřijme
co dopustí
RYBY
Myšlenky rozkládáš
řečí
a zase odcházíš
Sbohem mi nedáváš
Klečím…
EPILOG
Bojím se samoty
snad je mi souzena
jak voda ve dlaních
daleko nesena
stejně ti mezi
prsty zmizí
a ty a já
zas budem si cizí
Dozrají plody
a v té těžké minutě
opadá listí
ztratím ač najdu tě
hluboko v zahradě
vysoká zeď
vrátím se zůstanu
Tady a teď
|