na další stranu
Lucie Zembová
***
nic jsem neviděla
jenom cihelní dům byl naopak postaven
kolečka starého vozu míjela cestu
dopadly na kaluž
tvořily obraz
kulatý vějíř jel na sto otáček
zabahněné dítě
nahlas útočilo proti úzkostem
jeho modrá košile měla tíhu pěti kil
kapsy bydliště
hotovo
dřina je
zhušťovadlo žaludku
pohotovostní nanuk
pro stání na dřevěných parketách
můžeme si vybírat
šance jsou neomezené
ale na čem si sedřeme zadky
je v nás
duch
mluv
nebílá voskovko
neviditelná lampo
hlasy přijďte
pantomima mě nudí
že se mění váš ret v tyč mě vzruší
ale nepobaví
zkrácená plavba
na saních v létě
odpočívání
je nejhezčí
skluz
už bahnivým trávníkem
do malin
a obalit se jikry hlíny
jako já
můj přítel je on
nestárnoucí bytost
stín nestín
věc nevěc
kdykoliv chci jinou myšlenku
řekne mi ano tady je
kdykoliv potřebuji úsměv druhého
dá mi na výběr
je hrdlo napadené sluneční nemocí
je jediný s kým si můžu pomoc
|
