na další stranu
Kateřina Dušková
LÁSKA s.r.o.
V kamenném divadle dřevěných loutek
Kašpárek princezna a dva draci
Lesk a bída scénou prochází se
Špagátkem potáhnu oponu zatáhnu
Ve víru her myšlenky podivné se ztrácí
Klaksony škodovek křičící titulky kufříky právníků
Skřípějí brzdy bulváry oslní hledá se tucet viníků
Pročítám článek na téma láska
Reklamy akty akty a kráska
Sedící němá pod lípou v poli
V objetí cizince lokty ji bolí
Šněrovací boty zuje hraje dál svou roli
Buší déšť do oken buší na ramena
Skropil zem trávník park i linolea
Lokny zplihly řasy zvlhly
Na blátivou zem kolena strhly
Sestry hlad a žízeň zkřehlá těla
Za skleněnou tabulí dvě povadlé tváře
Ošlehané větrem touhy formální jak listy kalendáře
Nádraží stanice přestupná jízdenku koupím
Ledový vzduch do plic vtáhnu
Do komerční banky v 09:55 vstoupím
Barevné taxíky večírky bujaré stálé povinnosti
Kožená sedadla rozlité šampaňské zábavy po libosti
Trolejbusy U soudu míjejí se ve fabrice noci
Dva kroky vpřed bez předsudků bez emocí
Bělmo růž a rtěnka v zamrzlém potoce
Jak štiplavý dým z šedomodrých komínů
Nad propadlými víčky očí
Rozplynou se po roce
Lehounký vánek nad mrakem prachu
Motýlek třepotá rty s písní života
V peřinách z hedvábí duši mou hřejí
V peřinách z hedvábí zorničky se smějí
Když obejmeš mě - naděj a jistota
SURREALISTICKÝ POLLOCK
Až prstýnky sundáš a hlavu na bok skloníš
Toulavými kroky po náměstí míru
když projdeš zešedlými ulicemi smíru
Krysy probíhat budou a zpívat teskné rekviem
Lokneš si vody místo vína
Oči mihotají se ti nocí, svítí lampy život neusíná
…znáš přece ty nudné sprosté tváře
odřené denní konvencí v černé nablýskané káře
nosí ti pugéty pendreky saláty vázičky
výměnou za roli děvky kurvy lesbičky…
Až dokořán otevřeš svá kaštanově hnědá očka
Pohled rosa na řasách kafemlýnek počká
Rozlámaný křídy prach rozletí se do neznámých krajů
Slunce pohladí sametově zneklidněné tváře
Rozšlapaná slova do kolonky "historie kalendáře"
Myšlenkám dá čtvrtý rozměr klíč od nevyřčených tajů
(šrámy potažený strop se zbortil jak harfa srdce mého
sadu nových strun rozbrnkal neznám pravé jméno jeho
po surrealistickém moři plném hvězd
polibek poetický posílám plachetnicí pollock směrem west
pozitivní troska neurvalých gest
mile perspektivní stojí v křižovatkách cest)
Přiťuknem si na zdraví a krabku do trávníku
Maloměstem kvílí auta a lidé po chodníku
Oči přimhouřené směle do x-úhelníku
Mladě a procítěně plujem v rozbouřeném Karibiku
SUBRETA
Žabky házím kamínkem na dno
Zachvěly se lístky břízy zpívám tiše
Ladno nohy hebkou trávou bloudí
V komnatách z hedvábí klenby se hroutí
Lékař v bílém plášti zmateně hlavou kroutí
Opona spadla jak domeček z proutí
Proč pláče naříká, pročpak se rmoutí
Optal se mládenec kočovné pouti
Neptej se nepoví šeptaly prstýnky
Subreta v šantánu rozhodila vlasů pramínky
Kaluže bota má pantomima
Lexikon kouzel papoušek na rotopedu
Proklínal dnem nocí pan Tom mima
Zavázal tkaničky utáhl kravatu jednu středu
Papoušek kouzel lexikon na rotopedu.
Sólový soprán salóny se nesl
Seladon směle slovník slibů snesl
Slůvka smyslná slečnu sváděla
Nad sklenicí saké ústa sladká skláněla
Plakáty vábily lesní roh rozezněl se po pláni
očí mžik a propadly kouzlu volání
Jeden dech nekonečné zvonků cinkání
Sametová vlákna propletená v ranní rose
Pohladila víčka poznání
Deset dnů kožich ze sobolí kůže
Deset dnů opitá skicou neznámého muže
Deset dnů sivá holubičko suvenýre z Plesa
Deset dnů synek světoběžný pro dívčí srdce plesá
Deset dnů a ani o den více
Sbohem a šáteček moje krasavice
Tuhne krev v žilách krví žíla trhne
Noha na pedálu černý anděl volant ze svodidel strhne
a hlavou vzpomínky křičely vzdorovité ne
Zahltily sluch a střepy a kamínky
a ticho
bílé ticho kolem se pne
Píše se květen od trafikantky koupím noviny
Prýmky vázičky přehledy milostných pletů
kdesi hladomor na hrudi červených pár rozhnisaných květů
Porcelán a šaty s krajkou baletka ladně nohy k nebi zdvihla
V začouzeném kabaretu píšu v letu kolemjdoucím všemu světu
Pravda nezemřela jen se za oblaka skryla
|
