na další stranu
Petr Chmel
MYŠLENKA
Myšlenka je okno v duši
vchází jen tak bez pozvání
nezeptá se zdali ruší
ani kněz se neubrání
slečnám červenají uši
když se chvěje smyslná
nad propastí neřestí
nespoutaná oproštěná
všech pravidel cudnosti
RUCE
Co neřekne naše srdce
vše pak za nás řeknou ruce
je to zázrak přírody
v níž vepsány jsou osudy
je v nich cit a spousta krásy
teplé jsou když hladí vlasy
Je v nich taky smrt a konec
to když k zemi míří palec
Je v nich něha taky děs
když sval sevře ruku v pěst
Jedny ruce nesou dítě
druhé křičí miluji tě
Jiné tvoří v duších poušť
když pevně tisknou zbraní spoušť
U kříže pak semknuté
pachem krve nesmyté
kajícně pak váží slova
o pomoc když prosí Boha
|