na další stranu
Petr Chmel
DÁNSKO
Až slunce z moře vystoupí
je ráno v Dánském království
A probudí mne z mého snu
kde já na lodi Vikingů
v dobách dávných zašlých věků
ve společnosti starých Keltů
o pomoc teď žádám shora
pohanského boha Thora
kde vítr kvílí v ráhnoví
a stěžně láme síla moře
kde touhu z nových poznání
nezlomí snad žádná bouře
LÁSKA A LOGIKA
Provází tě životem víc než mnohý tuší
Láska je tím tulákem alchymistou duší
Sebe středným žoldákem peníze jí sluší
Láska to je Kain i Ábel rohatec či něžný Anděl
Je zářivý dívčí smích
taky výkřik do tmy
oči plné hořkých slz
i prstýnek z pouti
Někdy křehká amfóra
Pak zas pevná skála
občas pěkná potvora
ale vždycky za to stála
PS: Bůh musel být opilý
když vymyslel lásku
Neuznává logiku a lidé?
Ti z ní šílí
SLUNEČNÝ DEN
Konečně nám slunce svítí
nádherně se vyčasilo
už to bylo vážně k blití
deset dní furt jenom lilo
Děvčata zas v krátkých sukních co skrývají neprozradí
však při troše fantazie jen smyslně napoví
A ten vítr neposeda
Bože jak mu závidím
lehounce ty sukně zvedá
bloudí v jejich zákoutích
Mají v očích plamínky
když se křivky jejich boků
zvýrazněné kouskem látky
houpou jako lodě v doku
dopravní tím vzniknou zmatky
kolapsy chlapských mozků
Mám ten problém asi taky
Píšu tuhle básničku
C8H11N
C8H11N Fenyletalamin vytváří hormon zamilovanosti
Jak snadné….
Objednám ho dvacet litrů
na zkoušku
Rozpráším ho v letním větru
Na Růžku
Doletí tak přímo k tobě
Na mráčku
Vdechneš jej a vzpomeneš si
Na lásku
Když ti říkal místo jménem
Miláčku
Všude bylo tolik krásy štěstí bylo
na blízku
Všechny cesty byly bíle vydlážděné
z oblázků
Objednám ho dvě stě litrů vím že půjde
na dračku
Tak se měj a na viděnou mám tě stále
v hledáčku
NESPLNĚNÝ SEN
V srdci z lásky střepiny
myšlenky máš omšelé
s pocitem vlastní viny
ráno vstáváš z postele
Sny jsou bílé lekníny
utopené v močále
Touhy prázdné pustiny
slzy jako korále
Snad má štěstí prázdniny
tančí někde na bále
Osud ten je nevinný
píše svoje chorále
kde falešné zní tóniny ne
nejsou vždycky veselé
Jediný však dobře ví
že přijdou zase hezké dny
kdy tvé srdce prochřadlé
jako ranní svítání bude zase veselé
ZPOVĚĎ
Životem se jen tak flákám
nepodléhám módním stylům
Po ránu si pískám
nemám žádnou modlu
Vůbec nikam nespěchám
a vyhýbám se volům
Vděčný jsem všem láskám
že mohli jsme být spolu
Rád si s tebou povídám
snad závidím slovům
když očima se dotýkám tvých rtů
jež chvějí se jak křídla apoštolů
Možná věřím pohádkám
v spravedlnost králů
Rád utíkám ke hvězdám
a nechce se mi dolů
A proč ti to povídám
Nevím jenom si tak hraju
|
