na další stranu
Luděk Krása
KDYŽ OHLÉDNEM SE ZPÁTKY
Strachu není třeba se bát,
strach je třeba pojmenovat,
strach z bouřky,
z nekonečného napětí,
strach z lásky,
náhlé a nečekané,
strach z milování,
když je neskutečné
a zbude po něm
jen pár polibků.
Strachu není třeba se bát,
možná jednou, možná jednou
dostaneme na chvíli
strach z mládí,
když ohlédnem se zpátky.
P R A L I N K Y
Narodil se mi vnuk,
já blázen na něj dělal "kuk",
dělali jsme si naschvály
a přitom jsme se chechtali.
Jen já to vím, jen on to ví,
že měli jsme svá tajemství.
Loužemi jsme se brouzdali
i když nás svět za to nechválil.
Jen on to ví, jen já to vím,
že z těch louží rezavím,
že bohnické úlety
mi přicházely v ústrety.
Jen on to ví, co mám dnes z nich,
co mi zbylo ve verších.
Ptákoviny čtu a píši,
ať to moje vnouče slyší,
schováme se v jedné skrýši,
kdo si s námi nepospíší,
neuvidí bílé myši,
velký, ba i malinký,
jak pojídají pralinky.
ODPOSLOUCHÁVÁM TICHÉ NEBE
Odposlouchávám
vás madam,
často vás slyším
v tramvaji,
často poslouchám potají
všechny cestující,
již mají mi co říci.
Občas jsem trochu zvědavý,
každý hlas mi vypráví,
co má za dobré zvěsti,
kdo má
a kdo nemá štěstí.
Rád vidím usměvavé lidi,
kteří se nestydí
za své úsměvy,
jež veřejně rozdávají
do svých mobilů,
pak nevidím rozdílů
mezi nimi a mnou,
když úsměvy opakuji
grimasou upřímnou.
Rád odposlouchávám
tiché nebe,
když srdce slyšet je
a duše má
hluboce rozjímá.
Když však pozoruji
blesky v dálce
a bicí jako v orchestrálce
odkudsi, zdáli se ozývají,
takové lásce,
která jak hrom až posléze
udeří,
nevím, takové lásce nevěřím.
Vzduch by se mohl krájet,
je nám tak těžce a úzko,
jak bývá před milováním,
a s rozpaky hledáme
nová slova.
PRAHA, MATKA MĚST
Kdysi kdosi řekl,
že chodníky jsou
plné námětů,
jen se pro ně shýbnout.
Šlapu chodníky
jako pražské děvky,
chodníky plné příběhů
a dlažebních kostek.
Hledám cestáře
z písničky
a kamení, a kamení…
Novodobí cestáři
tak, jak jejich dědové
poklepem poslouchají
každou kostku,
zdali je ta pravá.
Šlapu chodníky
jako pražské děvky,
hledám jejich osudy
a protestuji proti asfaltu.
Hledám Prahu,
která šlape svoje chodníky,
staré a novodobé cestáře
a kamení, a kamení…
Hledám Prahu,
matku měst,
a občas se k ní shýbám.
|
