na další stranu
Luděk Krása
LETNÍ POZDRAV ZDALEKA
Odkud jsem přišel,
z jaké země,
odkud to bylo,
bylo to ve mně?
Nebo odkudsi zdaleka,
kde místo pozdravu
ukazují si lidé na hlavu
a z dálky na sebe halekaj?
Čím je tepleji,
tím více na hlavu
se stavějí,
malují si na čelo kolečka,
zejména ti, co nepřečkaj
mánie a deprese
a stále bloudí po lese.
Kdo přečká jarní terapii,
ti velikou radost nezakryjí,
na všechny sloupy
píší svoje jméno,
léto, budiž pochváleno!
LÉTO
Vážky s blankytnými křídly
snad ani nezahlídly,
že jsem přišel s nimi
oslavovat léto.
Občas si s vážkami povídám
a ony, když neví kudy kam,
se v letu na chvíli zastaví
a u řeky Sázavy
váží léto, pro každého
stejným dílem.
Co si však s létem počnem,
když láska v létě zrozená
je příliš velká?
SETKÁNÍ
Není to tak lehké
setkat se se životem,
zvláště, když jde o život můj.
Poznávám tě,
máš všechny neřesti
rádoby básníka,
jenž neustále kliká
na ikonu "poezie".
Doufám, že ve mně žije,
žije a nebo bude žít.
A pokud ne,
tak jsme si kvit
v objevování světa,
v objevování lásky,
která je plnoletá.
O tebe, má lásko
nemám strach,
milovali jsme se
v mých představách,
milovali jsme se
každou chvíli
tak, jak nám
bohnické mříže dovolily.
Měl jsem
strach, páni doktoři
o život,
protože život
je těžší žít,
než milovat lásku.
|
