na další stranu
Zdeněk RiegerZRno
ZRno od jedenáctileté Anetky. Anetka žije u pěstounů a vždycky se moc zlobí, když na úřadě nebo u doktorů či ve škole říkají a píší, že je v "náhradní rodinné péči". Anetka totiž zásadně odmítá, že její máma a její táta jsou náhradní rodiče: "Proč jim pořád říkáte náhradní," zlobí se, "jsou to moji rodiče - moji, ať si tvrdí psycholouši a sociálky cokoliv!" "Takže?…" "Takže nějací biologičtí rodiče nejsou rodiče - to jsou výrobci, to ano Zrnko
Anetčina idea se v těchto dnech donesla k jednomu patnáctiletému klukovi - také v pěstounské péči. Je to chytrý kluk, zajímající se o dění ve světě. A navíc má pěstouny, s nimiž si může o svých zájmech bez obav popovídat. Zamyslel se nad tím, co slyšel ZRníčko
Už vás někdy napadlo, čím byste chtěli být, kdybyste nebyli člověkem? Schválně - než sezobnete toto Zrníčko - řekněte si: Čím??? Čím bych chtěla/chtěl být, kdybych nebyl/nebyla člověk??? Já - poté, co jsem měl tu čest se seznámit s pojetím čtrnáctileté Nikoly, s níž jsem se setkal v jednom dětském diagnostickém ústavu - se na to tu a tam pro potěšení a inspiraci ptám (a to i kolegyň a kolegů). A dozvídám se, že by tázaní chtěli být sluníčkem, hojivou melodií, rentiérem, bezpečím, posilující energií, svým psem, klidem a… a… a… a to už si můžete doplnit svojí vlastní odpovědí… Nikoho nenapadlo to, co Nikolu, která do slohové práce na téma "Čím bych chtěla být, kdybych nebyla člověkem" napsala: |
|
|
Vidíte zjednodušenou podobu stránek.
Chcete-li mít stránky zobrazené v plné kvalitě, použijte takový prohlížeč, který podporuje moderní standardy používané na těchto stránkách a současně si zapněte ve svém prohlížeči podporu JavaScriptu.