na další stranu
Petr Chmel
Vodácká...povídka
VEVERKY
V pokročilém snad už věku
Splavovat jsme jeli řeku
Díky skvělé moudré radě
začátek ve Vyšším Brodě
a že nejsme dědkové
cíl bude až v Boršově
Z pondělka pak na úterek
kotvili jsme u Veverek
možná blíže ke hvězdám
v jehličí jsme měli stan
Zdenek háček jen tak z nudy
přikládal do ohně duby
sekerou se oháněl
že by Viking záviděl
pokácel tak pět šest metrů
a v okruhu kilometru
nepotkal bys zajíce
Umdlévaly li mu síly
pár panáku slivovice
do žil mu zas život vlily
K ránu usnul zcela znaven
Před stanem si ustlal na zem
ŽIVEL
Já Vltavu jsem chtěl vzít hákem
vždyť to není Niagara
na druhý břeh pro cigára
dojdu pevným krokem
Bojoval jsem s mocným živlem
posilněný trochu rumem
avšak zrádné jsou tu proudy
jen paže mi kouká z vody
jako Socha Svobody
pochodeň co třímá v dlani
moje prsty pevně drží
to vytoužené tabákové zboží
ŠLAJSNA
Na jezy měl háček vkus
povídám mu ,,co to šumí" ?
,,to jen vlnky" to prý umí
z lodi stal se Nautilus
svůj život jsem viděl jasně
zahynu ve zrádné šlajsně.
Bez hříchů jsem zbožný člověk
vyplaval jsem jako korek
a můj háček jak by smet
Volám na něj ,,to je úlet"
odpoví mi nesměle
,,to jen vlnka ty vole"
VODAČKY
Po té mokré zkušenosti
vlhko studí v morku kosti
před jezy jsme stavěli
dlouze se pak radili
jak se vyhnout zrádným virům
nebo skrytým kamenům
Pravdou ovšem taky bylo
do paměti se mi vrylo
že místo vodní překážky
zkoumali jsme vodačky
Rozpustilé vlhké vlasy
rozčesal jim vítr asi
kroutí se jak vodní řasy
kouzlo mají dívky v lodích
slunce se jim třpytí v očích
možná je v nich krása řeky
pořád mají mokré plavky
do kterých snad samí Bozi
vložili ty krásné kulaťoučké ko..
mu bych to povídal
vždyť to znáte mnozí
Hlavně jedna to vám povím
na dálku už špatně vidím
Říkám háčku to je kus
zaparkujem Nautilus
ať mé oko spočine
na té sličné dívčině
Chyba lávky beru zpátky
při své cestě do kremace
tahle paní vzala kramle
pamatuje Přemyslovce
ještě jako krále
HÁČEK
Skvělý háček to je výhra
zvlášť na lodi jménem Vydra
Na hlavě má žlutý slamník
vypadá jak čínský rolník
do vody jen pádlem plácá
furt do toho něco kecá
vpravo šutr vlevo kámen
zadák ten se udře málem
Ale stejně je tu krásně
skály zrcadlí se v řece
my dva říční démoni
hladoví a neholení
co je na tom že se smráká
chvěješ se jak osika
ve tvé duši oheň sálá
když máš srdce vodáka.
KLAPKA
Zanechme však rozjímání
na břehu nás někdo shání
Ahóóój kluci skvělý kroj
přijel Číňan a kovboj
Byli čtyři bukanýři
ostřílení vodáci
kdo nepoznal tuhle partu
ten nepoznal legraci
Snad vzpomenu na Klapku
Bylo to už po setmění
Seděli jsme u stánku
pili pivo z kelímku
Přišla dívka zdali může
půjčit si to čtení
zakoupené v Krumlově
co se válí na stole
Kolem všeho míval kecy
,,jasně ale dej si deci"
nabídl jí láhev s rumem
Odbyla ho ženským šarmem
,,diky já rum nepiji"
Jak by do něj zajel bodák
volá za ní ,,to jsi vodák?"
ty jsi ňaká kontrola
Nebo tuhle po ránu
Ptá se klapka ,,kde máš háčka?"
,,no odešel na stranu
sedí tam jak na trůnu
snad už celou hodinu"
Zahrál jsem na jeho strunu
,,asi večer sežral srnu"
prohlásil a odešel
VODÁCKÝ KŘEST
Pak jsme pluli svorně dál
kolem skalních katedrál
navzdory všem možným aftům
sdružovali jsme se k raftům
z jedné láhve pili rum
Přišlo to tak nečekaně
dojeli jsme k velké šlajsně
na to Klapka povídá
,,tohle to je pěkný padák
sjet to může jenom zadák
,,No tak kluci neblbněte
někdo mi tu šlajsnu sjeďte"
Potom už mi spadla brada
viděl jsem jen jejich záda
háček rychle za pár vteřin
vyndal z lodi svoje věci
jenom řekl ,,já ti věřím
nejsi žádné béčko přeci"
Měl jsem vážně trochu strach
sám poprvé v téhle lodi
bez háčka se ve vlnách
vratká vydra hůře řídí
Už se řitím vstříc té vlně
srdce to mi buší silně
snad to řeka poznala
jako by mně objala
přes pěnící se vodní stěnu
přenesla mně bez problému
Za jezem už čekal háček
byl jenom tak v nedbalkách
respektive v modrých trenkách
věděl jsem že tenhle člověk
s kterým chutná mi víc pivo
bez řečí a bez vytáček
zachránil by mi teď život
To už dole na place
slyším velké ovace
,,vážně umí jasná páka
my tě křtíme na vodáka"
Tak ke stánku pospíchám
starou pravdu dobře znám
přepálené ovoce umocňuje emoce
bohužel však v tomhle šenku
postrádají pálenku
objednal jsem na svůj křest
trochu piva přesně šest
LOUČENÍ
Byl to vážně skvělý týden
kouzelný byl každý den
naposledy hrábnu pádlem
dám ti milá řeko sbohem
ponechej si svoji krásu
ve stříbrném denním jasu
nebo rudém soumraku
ze tvých břehů dále znějí
tklivé písně vodáků
Zůstaneš mou první dámou
laskavou a nespoutanou
tak se měj a za rok doufám
Nashledanou
O ČASE
Píšu báseň o životě
o lásce a o samotě
o očích co v černé tmě
září jak dvě pochodně
o vlasech co hladím ve snech
o úsměvu na rtech
o tom smíchu z plyše
který zněl tak tiše
o kůži a o sametu
o růži a rudém květu
o polibku bez předsudku
o té sponě v copánku
o jahodách ve džbánku
O čase co všechno vzal
a že příliš pospíchal
Byl to pouhý okamžik
přibyly mi vrásky
čas je smutný romantik
co neprohrává sázky
HOTEL
Na palouku z kopretin
z borovic kam padá stín
stojí hotel Život Inn
Tam za dveřmi v záři světel
za stolem pár přátel sedí
u kamen se štěstí choulí
na lavici v ovčí houni
odpočívá anděl
V truhle s těžkým kováním
krčí se pár zlaťáků
nad ní v šedém oblaku
v olověném tichu
vznáší se chuť hříchů
Z ponurého sklepení
dlážděného kamením
oroseném slzami
ďábel s pýchy zrozený
požírajíc lásku
vystrkuje bradku
Já s nohami na stole
tak jako mí přátelé
dám si v tomhle hotelu
dvě tři kapky alkoholu
na oslavu že jsme spolu
Ať jsou zdi v tom hotelu
z mramoru či z hlíny
pro každého z nás
je nádherně stejný
|