na další stranu
Jan Novák
V manželství s mou drahou matkou s mým otcem
opuštěný břeh jako ty matko krve
dere se korytem vzhůru a jako ty matko
žárlivý ohlídat svá vyhnanství
přicházíš s ničemnou nevinností blázna
už vzpomínám to já učinil
varuje kosou labuť
v proudech dýh otavy stesku
v přátelství s městysi
v úrovni prázdnin
řekou podebranou zbroji
naše přátelství je poznamenáno láskou
matka rukama panny obratně dělí kořist
svléká zpitého otce
I život má opět cenu
vytrvalí zasedáme ke stolu
nejstarší nahlas předříkává
jiné tvé přátelství matko
trysklé náhle z podílu setby
horoucí přátelství
zbabělé přátelství
vždyť odkryté
už mým fantastickým bratřím
mé nářky kterým brání matka
a světlá šílenství
na její vinici skutečně z masa a krve
má zručnost rouhače bolesti a pochyb
matko
čas zmeškaný žalmy
šestina říje s oděrky plic
zprostředkovatelna úleků
třeštění shůry
prasklý dobytek z jícnů sněží —
v odhodlání k smrti má síla
v jejím odmítání má vůle
v jejich střetnutích můj rozměr života
matko
matko?
čas prosakování: otec — matka — otec —
matka — matka
ale kde schytat hrdla rozprášená matko
v otcově nicotě stavíš svou bouři
z hedvábných útulků těsta
z útesů nahodilých smírů
z chorovodů pravd
z jar benzínu v dřeni chladíren
noční stolici prosím!
zavařte zpěvníky dusím se!
otče otče!
ptají se po mojí matce
hledejte mezi zvířaty v ohradě
snad běžte na dvůr
mezi vztyčenými její tvář orlice
procházím nocí
která přetrvá slunce? (soudím
rozechvěle mé řemeslo má činnost)
v šatně matka se probouzí
noc která mi stále unikala?
vychází dovršuje ohně na zahradách
aby vzápětí proklínala úsvit
moudrost hovoří matka
těmahle rukama takovou moudrost
už vezmi a běž slyšíš? běž?
odejdi k nástrojům
jsou v pravdě bez bázně a bdící
když krutá spravedlnost jejich ostří
(teď která pokora matčina lože
bělostná chtíčem plození
mojí přítomností tak důvěrně zraňována?
já vroucí tajemství matky
střežené v prohlubni duše
na svěžích pastvinách trudu?)
ach stvoří člověka lepšího než ona?
má matka
plodná bohyně
v révoví náboženská střílna
jak otvírá bránu ran
druhy semene
hledí slepce
má matka
a její strach z mlýnů
její právo zdivočelé včelami
její běhy laní v kráterech civilizace
ó má matka
předivý výběžek z hrdel
má matka
pěstitelka dýmů
váha zrání v ohbí zornice
má matka
vyčerpaný koncert
má matka
dobrodružství křesadel
ó přijď příjice pracovitá v pni
s poklopcem s morénami v úvalech s úly
má modlitba matko:
zhroucené nože?
* * *
zhrdající časem
má matka vlídná a podrážděná
běsnící pod křížem za svého prvorozeného
její modlitba? —
nebuď ho pro lásku na světě
nebuďte ho
vy živí živoucí
pohybující se nikde
|