literární časopis založený v roce 1964

Andrea Vašáková

Óda na sadismus

Neřestmi ctnost vypuzena
z domu, jenž na ranách zasolených
stojí.

Smyslné budova
parukou zastřena
před počínající pleší.
Smyslná budova
smyslů již zbavená
nyní před křížem rozhřešení klečí.

Pro ukájení přílišné
domnělé činí pokání.
Brzké s Bohem setkání
do žil jeho zpuchřelých
nachově rudou krev vyhání.

Život ten rudý
údy své proti Bohu staví.
Kůži svraštělou vyhlazuje
myšlenka na popravy
nevinných panenských blan.

Nová pravidla vášně
nastolil dům tento nezkrotných pudů.
Krev šlechty s lůzou
mísí prostopášně.
Fyzickou láskou
v bolestech zastírá nudu.

Dům o dvou komorách
srdce kletbou prokláté.
Srdce se znásilněnou duší,
jež odsouzena jest
k sadistickému probodnutí
brkem naplněným černou tuší.

(současná tvorba)