literární časopis založený v roce 1964

Jan Gabler

GALERIE

(1952)
Malíř a grafik. Vystavoval v řadě galerií doma i v zahraničí (například ve Francii, Německu, Švýcarsku, Nizozemí a USA). Je zastoupen ve veřejných i soukromých sbírkách. Graficky upravil více než čtyřista knih a publikací, za své práce obdržel několik mezinárodních cen. V renomovaných časopisech pracoval jako art director a významně ovlivnil grafickou podobu řady českých médií. Je členem Jednoty umělců výtvarných.

obr. 21

obr. 22

obr. 23

obr. 24

obr. 25

Galerie obsahuje celkem 25 obrázků.
1-10   11-20   21-25  

* * *

V Janu Gablerovi každý obraz zraje dlouhou dobu. Nic neponechává náhodě. A přináší svébytné příběhy, které citlivý pozorovatel při setkání s obrazem postupně rozkrývá. Jsou to příběhy prostoupené nostalgií po dobách dávno minulých, ale i nevolí nad tím, jak je čas nemilosrdný a jak rychle zanáší stopy, které na zemi při své omezené pouti zanechali lidé. Při častých návštěvách v antikvářských obchodech objevuje staré fotografie, dokumenty, rodinné památky, jež někdo bohorovně prodal a zbavil se tak kusu své identity. Tyto zlomky komponuje do svých obrazů, doplňuje je dalšími výtvarnými prvky a nechává rozehrát alespoň takovouto formou už zapomenutá dramata. "Mám neblahý pocit, že tato doba se vyznačuje nevšímavostí k osudům jiných a k hlubokému nezájmu o minulost," říká Jan Gabler.
Tomuto obecnému nezájmu se brání po svém: elegantními kresbami, serigrafiemi, akrylovými obrazy, kolážemí nebo asamblážemi, v nichž se uplatňují i trojrozměrné objekty. Jde o obranu neokázalou, intimní, o to však důvěryhodnější.
Petr Volf (2001)


"Ráda se projdu výstavou obrazů Jana Gablera. Mám tohoto malíře ráda. Je to můj kamarád a já vím proč. Těším se na dobrodružství pátrání jeho vidění světa. Třeba co ho váže k "Lásce z Fügnerova náměstí?" (To je obraz, který mám doma). Ale nikdy se ho nezeptám. Je to štědrý dárek mé fantazii. A za to společné tajemství mu děkuji. Dnes i do budoucích výprav k jeho duši.
Jiřina Jirásková (2006)


"Řekli mi v dětství, že dobrý obraz se pozná, když se na člověka dívá. Když se za ním otáčí do všech úhlů a nespustí ho ani na okamžik z očí. A protože na mě z obrazů Honzy Gablera nejen kouká, ale i dýchá nehynoucí naděje, bláznivá vášeň, něžná láska, zdravý selský rozum i boží jiskra, tak Honzu Gablera nespustím z očí!
Halina Pawlowská (2006)