na další stranu
Andrej Šiňanský
Erotický démon
(nebylo redakčně upravováno)
POD KŮŽI TĚ MÁM ZADŘENOU
tesanou v srdci jako do kamene.
Nemohu žít
kde nejsi Ty.
Tvůj autogram mám na rtech vyšitý
horoucí jehlou dívčích proměn.
Třes rukou
Chvění kolen.
Celého těla poblouznění.
Proč včera dnes už není.
BLUDIČKA SVĚTLUŠKOVÁ
Potemnělo a pohaslo
zšeřilo malé svícení
Původem slzy jantarové
Teď smaragdové jiskření
Zhoustlo i víno planou řečí
V záhonu úzkém u široké cesty
duhový svět se přikrčil.
Malá dlaň utopená v ruce něčí
cinkavý smích vzal zbytek sil.
A co má být
když jediná je víc jak roje rej
Bludička světlušková
Až budu někdy smutný
prosím,zablikej.
I TĚSNĚ PŘED SVÍTÁNÍM
než opravdu se probudím
ještě se vracím k tobě.
Prsty ti všetečně zavazuji
tkaničky noční košilky.
Rty stahuji zip rozdvojené kůže
Dech polibku ti ponechává
Rosu na víčku.
To před svítáním jen se může
než opravdu se probudím.
Proč tolik,tolikrát už tolik dní
Tak příliš brzy odcházím
KDYŽ ŽENU SVOJI K SPÁNKU UKLÁDÁM
Bojím se hrudí přitisknout
když si tě k spánku ukládám
Abych tě příliš nebolel
Abych na tebe uviděl.
Holoubě pískne do oblouku
Ani se nezakryje, holátko
něhy tak plno (krůpěj v oku)
Pak schová se mi ptáčátko.
Hají, belí, děvčátko
andílku sladký, zakrátko
něžně se dotknu tvého prsu
chvějivou hladkostí drsné dlaně
Jen lehce, lásko. Nečekaně.
BOLEST V DUŠI
Můj svět je tolik nechráněný
kdo chce ten ukradne mi
co chce.
Jen tebe ne
Můj svět je tolik otevřený
kdo chce ten odejde mi
kdy chce
Jenom ty ne.
Nemůžeš nesmíš
podobna třešňovému poupěti
a nemáš na to obličej
Můj svět je ze snů vystavěný
když chceš
tak rozbiješ mi
co chceš
ale ty ne
Řekni že ne.
ORANŽOVÉ
Po vzpouře sněhů v knoflíkových dírkách
po revoluci květů v zoubcích háčků
tu cizí báseň převrátilo ráno.
Nechceš být dobytou
jen dobývanou.
Vítěz je předem určen.
Tebou samou
O DEN POZDĚJI
Ten den
Kdy jsem tě našel
nezačal tak
aniž bych tady byl
Ten den,
Kdy jsem po tobě zatoužil
nezačal kokrháním ptačím
Tou nejostřejší tužkou
V hrudi si tě značím
Jen pro mne
určenou
Vybranou
vytouženou
Ta noc kdy jsem byl s tebou
Nebyla opravdová
Ta noc kdy jsem byl s tebou
Byla plná kouzla
Promilovaná
Do rána
zázračného
Vklouzla
Do dne
Kdy magická jsou spojení
Do chvil
Kdy lidských srdcí souznění
Noc v opravdovou promění.
NOVÁ JSI
Jiná
vpletená do osnovy
z kovových prutů
ouškama jehel provlečená
střapatá ještě
vánkem mého dechu
a ztracena už zrádným otiskem
mého rtu
Na tváři
šíji
a kdo ví ještě
kdo ví kde.
Nová jsi
jiná
jahodový hlas
hřeje jak plamen svící
Smích jako dítě
růžolící svit
prostři
já opět rozestelu
Chci tě políbit
NA KŮŽI KŮŽE
Takové zvláštní okouzlení
Cítil jsem kůži na kůži
slyšel jsem zaklinkat opojný smích
Splynulo moje jméno ze rtů ženy
Pohladil pramen vlasů na očích.
Takové zvláštní probuzení
Jen prázdné místo v polštářích
A přece kůže na kůži
Ret na rtu
dlaně ve dlaních.
Ráno je roztančené
někde mám tě
Jen dálka stíní mi tvůj smích.
To nestraší, to nebolí
Na kůži kůže
Na rtech ret.
I když jsi v dálce
navždy mám tě.
A vím, že budeš přicházet.
KTO Z NÁS DVOCH PRV ?
Otrokom byť tvojim
je to hriech ?
A čo keď?
No tak nech.
Priznávam iba
sebe pre útechu
po inom netúžim
než po spoločnom hriechu.
Priď prosím
ja to veľmi chcem
do kože sa ti zahryznem.
Vypijem do dna tvoju krv.
Kto z nás dvoch zošalie?
Kto z nás dvoch prv ?
NEJSI VINNA.
Na lůžku, co vůbec není z peří
Na slůvku
Na slovíčku
Co zašumí jak déšť
Na zpěněném hřebci
Na slepé vlně bublin barvy růže
To náhle prudce zabolelo.
Nejsi vinna.
Ač neuvěřím, není to jen tak.
Ani svým způsobem není to jen tak
Hýřivý tryskot opojných světel
abstraktní výboj bujného oře
nebeská slast a kruté hoře
Klene se duhou, hučí mořem
A na mne neberte už zřetel.
Dotkl jsem se
|
