na další stranu
Jan Zeman
NA KULTURU NEJHŮŘ VÁLKA
Na kulturu nejhůř válka
Vojsko často drancovává
Rudý kohout se rád přiživí
Za válkami zůstávají
Spáleniště
Hroby
Sutiny
BÁSNÍK OVIDIUS NASO
Básník Ovidius Naso
Poslán do vyhnanství
Za nějaký skandál
Ve jménu křupanství
Jeho žena příbuzná císaře
Se skandály se císař nemaže
Naso píše žalozpěvy
U Černého moře:
,Kde jsou krásné
Římské děvy?,
Převeliké hoře
(8 n. l.)
OBROVSKÁ PYRAMIDA
(„V pyramidě jsme nenašli nic zajímavého.“ – arabský nápis z 8. století n. l.)
Obrovská pyramida
Hodná vykradení
I kdyby ho uštknul
Jedovatý had
I kdyby měl skončit
Ve vězení
I kdyby ho umučili
K obohacení napne
Všechny své síly
„BÁSNÍKA NUTNO POPRAVIT!“
„Básníka nutno popravit!
Není pravda
Že poddaný
Náš má holou řiť
Jeho básně
Nelíbí se
Králi
Zlobí se šlechtici
Zlobí se preláti...“
HISPÁNSKÉ MEŠITY DOPADLY ZLE
Hispánské mešity dopadly zle
Vítězní křesťané nesnáší je
(po roce 1492)
Vypalují mešity boří
Porobené Maury moří
Nejednou krev Maurů stříká
Inkvizitor jasně říká:
„Všechny pokřesťanštit a dost!“
Inkvizice svatá má velkou moc
Maurů je prý v zemi moc:
„Nepokřesťanštili se dost!“
Byť vyrvali je z kořenů
Islámských totemů
Vypoví všechny ze země
Španělské znamení temné
Nastupuje inkvizice
Prý křesťanské lásky vize
Ve jménu křesťanské víry
Štvanice na podivíny:
„Ďáblu jsi upsal duši!“
Chytnou ho Krutě mučí
Měl prý rád svou černou kočku
Schovával kříž pod rohožku
Při mučení vypustil svou duši
Jen ať si někdo stěžovat zkusí!
Konečně se vyslýchaný přiznal
Vzápětí ho vyobcují z církve
Vítá ho hranice lítá
V městě na náměstí
Marně chce stít:
„Chce se mně blít!
Neříká se: ,Mám zlost!,
Jsem svatý inkvizitor!
Upalování kacířů
Je povinnost má svatá
Stínání kacířů
Je na draka!“
Žranici měl
Velký inkvizitor
A chlastačku
Majetek upálených
Šel na dračku
Procesy stály dost
Bohatý měšťan obviněn
A dost!
Hispánské mešity dopadly zle
Řádění křesťanů přežily dvě
POBĚLOHORSKÁ DOBA
Pobělohorská doba
Národně hrobová
Štvanice na vzdělance
Nejlépe ze všech
Udělat štvance
Svobodní nekatolíci
Se ze země vypoví
Podaní nekatolíci
Povinně
Na katolickou víru
Přistoupí
Pro výstrahu
Se nespokojenci věší
Na šibenici čerstvé povětří
Zemi českou noří do tmy
S odpůrci na ostny
(po 8. 11. 1620, resp. po roce 1627 v Čechách a 1628 na Moravě)
VÝZNAMNÝ UMĚLEC
Významný umělec
Může žít v bídě
Však se moc nestane
Když bídně chcípne
Může hrát na
Ohořelý nástroj
Probudí tak farář jeho
Sebevražedný skon
(Jan Jakub Ryba 7. / 8. 5. 1815)
CESTA Z PETROHRADU DO MOSKVY
Velký ruský literát Radiščev
Střízlivě popsal ruský svět
Prohlédl divnou hru na reformy
Těžké je vejít se do carevny normy
Popsal krásné paláce Petrohradu
Popsal bídu při cestě do Moskvy
Popsal krásné paláce v Moskvě
Rozhodil carevny
Reformní kostky
Jeho prózu si přečetla
Rozčílila se:
„S autorem do pekla!“
Zatčení
Soud
Trest smrti
Milost
Na Sibiři deset let mrznout
Po šesti letech propuštěn
Píše dál
Rebelů král
Znovu na odstřel
Znovu mu stíhání hrozí
Sebevraždou prý svou vinu
Nakonec umoří
(Petrohrad 24. 9. 1802)
BALADA O RUKOPISECH
Pozvednout národní vědomí
Lze i podvodem
Rukopis královéhradecký
Rukopis zelenohorský
Historii kopou do oken
Kvalitní falzifikáty
Někdo dobře zvládne
Jen myšlenka v Rukopisech
Prapodivně páchne
Byť mocně ovlivní další umění
I za cenu podivného dunění
(1817 tzv. Rukopis Královédvorský, 1818 tzv. Rukopis Zelenohorský)
ODSOUDÍ TĚ K TRESTU SMRTI
„Ať hlava pozná, oč je zadek těžší...“
(Francois Villon svým druhům, s kterými byl odsouzen k trestu smrti oběšením, před rokem 1463)
Odsoudí tě k trestu smrti
Carští soudci krutí
(Fjodor Michailovič Dostojevský 1849)
Odvedou tě na místo popravy
Zavážou ti oči
Za chvíli tě odpraví
Přečtou dopis
Car ti dal milost
Poznamenalo tě to
Na celý život
SLAVNÉHO LITERÁTA
Slavného literáta
Čeká emigrace
Dovolil si kritizovat
Samého císaře
Jež se pučem dostal k moci
Kritici jsou nežádoucí hosti
(Viktor Hugo 1851)
|
