na další stranu
Jan Zeman
STAŘIČKÁ VRBA
Stařičká vrba
Porostlá mechem
Nad potokem se léta naklání
Nad ní se po železniční trati
Motorové vlaky
Denně prohání
Vykotlaná vrba
Prorůstá jí bříza
Již dosti veliká
Tady se to snívá
Vodník se usmívá
Byť dušičky nechytá
Nebude to sumec
Možná je tam pulec
V nevelkém potoce
Setkání po roce
Ve sluneční záři
S úsměvem na tváři
Den po slunovratu
Den po dni obratu
Leží na ní děva
Víla dosti smělá
Stojí tady vrba
S takřka vodorovným kmenem
Malá vodní víla
Chce odletět s Andersenem
Leží tady nahá
Na stařičké vrbě
Na mechovém polštáři
Leží tu osmahlá
Na přírodním prkně
Slunce tělo ozáří
Objímá bez bázně
Nohami kmen břízy
Co skrz vrbu prorůstá
Nemá punčocháče
Fotí partner milý
Do alba či v kalendář
Fotky něco hodí
Odlet vzducholodí
Před očima cestujících z vlaku
Turistů co vyšli na procházku
|