|
na další stranu
Eva Filemonová
Esej o Evě
(1933 - 2014)
Eva Filemonová, malířka a sochařka. Celý život naplněna touhou po poznání a umění. Celý život otevřena všem podobám, kterými k ní poznání i umění přišlo. S prvním manželem, Ivanem Filemonem, vešla do kulturní společnosti Brna. Umožnil jí seznámení s řadou osobností a také, aby se bezvýhradně věnovala malování, hledala a nacházela svoji výtvarnou cestu, svoje umělecké vyjádření. V tehdejším politickém systému, potlačujícímu individualitu a nepřejícímu ničemu, co překračovalo požadované normy, to bylo více, než těžké.
Několik let po smrti manžela spojila svůj osud se skladatelem Emanuelem Kuksou. V tvorbě pokračovala obklopena Euterpé, Múzou hudby.
Kumštýřka (měla ráda toto označení), hlubokou citlivostí výsostně prožívající vše, co ji obklopovalo. Vnímala a „snila“. A propojenost vnímaného „snivého“ se štětcem přenášela do jejích obrazů a soch.
Kůň, hmotný tvor, větší a silnější, než člověk.
Kůň, mýtické zvíře, idea síly, symbol volnosti, archetyp svobody..
Malovala koně často, byli pro ni něčím, až neuchopitelně krásným, vznešeným. (Sama na koni nejezdila a možná ani nikdy neseděla). Byli zpodobením touhy po svobodě. Někdy kopyty stojící na zemi, ale hřívou vlající po obzoru. Na mnoha plátnech v blízkosti vody, toho živlu proměnlivého plynutí, toku dál a dál, rozlévání do krajiny, které tím dává život. Malovala také koně vznášející se spolu s oblaky v živlu vzduchu, vanutí a letu. V živlu, umožňujícímu dýchání, tedy Bytí. Ovšem i zastavení, kontemplace, přijetí věčného Ducha nad dočasností člověka.
Kůň v Eviných obrazech není zobrazen orající nebo táhnoucí náklad. Nemá ohlávku, ani sedlo. A vlastně nikdy, jen s drobnými výjimkami, na něm nesedí jezdec, který by ho ovládal. Je to idea vznešené síly, symbol volnosti nepoutané pozemskými limity.
Do Nadpozemského patří Eviny koně. Tak, jako její, v kumštýřském rozletu, krásná a svobodná duše.
Zlata Hálová
Koně v historii, 1977, pastel, 50x65
Plavení v mracích, 1988, olej, 90x125,5
Nevěsta, 1997, olej na překližce, 100x73
Duše oduší (pracovně „Modří koně“), 1999, olej (modré ladění), 150x100
Architektura, 1996, olej, 95x60
Požár v Kounicích
Příroda, ?2005, olej, 130x130, Soukromý majitel
Malířce Evě Filemonové
(1933 - 2014)
Byla vernisáž
fotografií jejího syna
Sešli jsme se
přátelé a známí
a kroutihlavové znalí
a kroutihlavky podpůrné
i náhodní střelci slov od pasu
i zápasníci souvětí těžkých vah
Všichni hleděli
k řečníkovi vpředu
Jen někteří
já také
neklidně pohlíželi
ke dveřím dozadu
Snad
že se jen zamyslela
nad nějakým obrazem
že hledá klobouk
co ráda nosí ke kostýmu
že tramvají přejela
tu správnou zastávku
(a potom pěšky zpět
je to přece jen kus cesty)
že na ni
ještě chvíli počkáme
že ještě přijde
|