na další stranu
Víťa Felcmanová
ROSA
Na slzy
je ještě příliš
brzy (?)
To asi rosa
při písni kosa
jako perla se tváří
září
a září
ach, ta záře...
Co však mi tedy
smáčí tváře..?
KRIZE
Proudy slov a slov
a slov
jako z pece horký kov
ústa chrlí bez nádechu
tolik spěchu
tolik spěchu!
pasáž častá?
chválí se a chvástá!
Není to však pýcha...
není...
ale chvění
neklid z rozpaků a... ticha...?
a běda běda
není to záhada a věda:
nic míň, nic víc -
krize padesátnic
PO SETMĚNÍ
Po setmění
něco někdo někde je a není
než se ráno ze všech stran
začernají křídla vran
tam co ve tmě kočky slídí
v noci v městě miliónů osamělých lidí...
BEZESNÁ NOC
Zástup šedivých a divných dnů
temné oblohy a protržených hrází
vystřídají noci probdělé a beze snů
spánek přece tolik schází!
hvězdy nezdobí
těžké období...
tmou anděl nepřichází
Po nebi se černá mračna valí
zem je přepitá jak alkoholik
a lidé bezmocní a tuze tuze malí
dříve namyšlení tolik...
další dlouhou noc
prosí o pomoc
anděl do smutku se halí
PRVNÍ VAROVÁNÍ
Od chvíle, kdy dítě zrálo v lůně,
srdce matky navždy, navždy stůně.
A čas běží,
kytky kvetou a pak sněží,
skřivan zpívá na poli,
děťátko se batolí.
Tolik lásky!
matce přibývají vrásky.
Ta pevná objetí!
A pak roky odletí.
Stále více
matka bývá jenom nudná společnice
děti přece chtějí ven!
Dávno pryč je mléčná poezie plen.
Marně matka důlek na polštářku brání,
nedopité kakao je první varování...
|
