literární časopis založený v roce 1964

Vítězslava Felcmanová

DLUHY

Cesta
není jenom kroků gesta,
ale poznání
co dál nás pohání.
Tulák moudré řádky solí
cupitajíc přes údolí.
A někdy si zoufá
a doufá,
že dobrou vůli
nerozbije v půli
puklý most,
protože se bojí ublížení,
co srdce navždy změní,
když kráčí v kruhu
plný dluhů.
Splácí je času
stříbrem vlasů.

TRUCHLIVÁ

Upletu ti svetr z ptačích pírek
    jehlicemi z vejmutovky,
místo knoflíků do dírek
    zapnu tesaříků krovky.

Protože je přece zima
tomu, kdo od stromy dřímá...

A tak tedy navždy bez tebe
    budu chodit naší stezkou sama
a koukat do ohně a na nebe,
    chybí mi tvá uslintaná tlama!

Já vím, měls mě rád,
    ať je ti tedy lehký vřes.
Byls kamarád.
    Víc, než pouhý pes.