na další stranu
Magda Toulová
Text nebyl redakcí korigován
SLÁVIK
Pozri, tam na konári slávik spieva
sladké piesne pre svoju milú
To dievča mladé pozorne načúva
notám rozochvelého hrdla:
“Poď maličká vezmem ťa
zo sebou do ríše sna.”
Čierna široká sukňa čipkou zdobená,
červený muškát, tým notám farbu dá…
Toho slávika i dievča mladé tak pred sto rokmi pre mňa namaloval teraz už slovutný maliar Alfons Mucha
V BLÁTĚ
Z louže pod okap a pak do bláta,
a tam, že bydlí květ celý ze zlata?
Vedle sluncem vybledlého rákosí
a šedavých stvolů trávy?
Vy mi nevěříte! Věřte mi!
V mokrém bahně žlutý květ,
stvol a kulatý list zelení svítí…
No vidíš, už to máš!
Blatouch vodu a bláto miluje.
Toť ten skvost jara.
Musíš ho přeci znát!
Zlatou barvu slunce,
nádherný květ,
no prostě skvost!
TULIPÁNŮ STROM DNES ROZKVET
Tulipánů strom dnes rozkvet,
do jemného závoje poupat zahalen.
A každé to poupě,
každý ten květ tulí se,
tulí se hloupě.
A já pod tím stromem
stojím tak sám,
tak sám!
Až slzu v oku mám!
V KRAJINĚ PORCELÁNOVÝCH ZVÍŘAT
Sníh a znovu sníh,
kolem zmrzlá stébla trávy.
Já myslela,
že mě vezmeš do krajiny porcelánových zvířat.
Vždyť tady jsme,
jsou schovaná pod sněhem.
Já myslela,
že si s nimi můžu hrát.
Můžeš.
Co ti brání?
|
