literární časopis založený v roce 1964

Archiv divoké vinice

253. děťátko bylo nalezeno v babyboxu na Zámečku v pražské Libni!

Ve středu 21. června 24 minut po půlnoci, osm dní po Ondrovi, vstoupilo do babyboxu a do života další děťátko. „Je to holka, odjíždí záchrankou do Motola,“ hlásil mi starosta Ondřej Gros.
Na gymnáziu na Libeňském zámečku jsem v roce 1965 ukončil svá středoškolská studia, a tak vzpomínám na své spolužáky, kteří už nejsou mezi živými - na Edu, Roberta, Jaromíra, Slávku, Miladu a hlavně na Mélu Machálka. Děkuji těm živým, kteří přispěli darem na zřízení libeňského babyboxu – Aleně Háchové - Bůžkové, Marii Dlouhé - Šmídové, Tomáši Podobovi, Pavlu Nejedlému, Pavle Ludíkové, Jaromíru Fialovi, který vzápětí zemřel, Marii, Janu a Tomáši Machálkovým, choti a synům Mély Machálka, a Zuzance Vinklerové - Tomanové, nejstatečnější holce, kterou znám, a tak jsem děťátko pojmenoval po ní - Zuzana.
Děkuju dárcům D.I.SEVEN, a. s., Květiny Novák Praha, a. s., a 100MEGA Distribution, s. r. o. z Brna.
Prosím Českou mincovnu, aby razila zlatý novorozenecký dukát pro malou Zuzanku s číslem 253. Děkuju Jaroslavu Černému, marketingovému manažerovi České mincovny za tradiční spolupráci.
Ať žije Zuzanka z babyboxu! Ať žije Zuzana Tomanová, moje spolužačka a celoživotní kamarádka.
Přikládám QR kód, jenž je spojením na účet spolku Babybox, pokud by přátelé a příznivci babyboxů chtěli přispět darem. Je to naléhavé.
Babydědek Lu

252. děťátko v babyboxu je holčička ve Vsetíně!

Holčička vstoupila do nového světa v 5:40, na obrázku jsem ji viděl zabalenou v šedé dece. Teprve po dlouhé době mi náměstek nemocnice doktor Martin Metelka prozradil, že se jedná o holčičku vážící 2700 gramů s neošetřeným pupečníkem, oblečenou ve starých velkých dupačkách.
Pojmenoval jsem ji Jindřiška podle kmotra vsetínského babyboxu a svého přítele Jindřicha Štreita, vsetínského rodáka, jenž je znám jako dokumentární fotograf.
Prosím Českou mincovnu a jejího marketingového manažera Jaroslava Černého, aby vyrazili zlatý novorozenecký dukát, jímž Česká mincovna tradičně obdarovává děti z babyboxu.
Jindřiška je šestým letošním děťátkem a skóre holky versus kluci zvýšila na 138:114.
Ať žije Jindřiška! Ať žije její kmotr Jindřich Štreit alias Jindra ze Sovince!
Babydědek Lu

251. děťátko v babyboxu na radnici Prahy 8 U Libeňského zámku!

Děťátko vstoupilo do nerezové bedýnky 13. června v 6:02. Poslal jsem SMS starostovi Prahy 8 Ondřeji Grosovi a ten mi odpověděl za pět minut: "Jsem u něj! Čekám na sanitku." Jak to mohl starosta Ondřej Gros stihnout? Za pár minut mi hlásil: "Je to kluk."
"Jmenuje se Ondřej, po tobě!" Povídám mu zase já.
Malý Ondřej vstoupil do světa v bílé čepičce s šedivými pruhy, zabalený v šedivé dece s bílými hvězdami. Sanitkou odcestoval do Fakultní nemocnice Bulovka.
ceskamincovna.cz/zlaty-dukat-k-narozeni-ditete-2022-proof-1515-14041-d/ a její marketingový manažer Jaroslav Černý už razí zlatý novorozenecký dukát, jímž malého Ondřeje obdarují.
Přiznávám, že z pátého letošního děťátka mám radost. Babybox na Libeňském zámečku je totiž proti gymnáziu, kde jsem v roce 1965 maturoval.
Babydědek Lu

Zemřel malíř Rudolf Riedelbauch!

Akademický malíř Rudolf Riedelbauch často vystavoval s Jiřím Altmannem, který ho na cestě do malířského nebe doprovází. Jiří Altmann zemřel jen několik dní po Rudolfu Riedelbauchovi.
Na oba přátele vzpomíná Milan Vácha, akademický sochař, který s nimi vystavoval.
L. H.

Zemřel Jiří Altmann!

Ve věku 81 let zemřel Jiří Altmann, akademický malíř a grafik, člen spolku Hollar, jenž se věnoval dřevorytu. Stejskalo se mi po Janě a teď bude i po Jiřím.
L. H.

Píše mi Kateřina ANIMA Dušková.

Milý Lu,
dlouho jsme se neslyšeli. Jakpak se Vám daří? Doufám, že jenom dobře!

Dovoluji si Vás informovat, že jsem včera na Youtube.com publikovala své nové ANIMA prezentační video. Naleznete ho na tomto odkazu: www.youtube.com/watch?v=sMh6-pO6rTAPokud se Vám bude video líbit, budu velmi ráda za jeho sdílení do aktualit ve Vašem literárním časopise Divoké víno. V případě zájmu k němu mohu napsat i krátký textík. Mimochodem, mám spoustu nové tvorby, jen co se vrátím z dovolené, tak Vám ji zašlu.

Přeji krásný den a budu se těšit na Vaši zprávu,
Kateřina ANIMA alias Ka :-)

Rostislav Opršal mi poslal svoji knížku Malý atlas známých míst.

Sbírku básní vydalo nakladatelství Bondy Luboše Y. Koláčka a Dušana Spáčila. Erotické kresby jsou dílem Egona Schiele. Jak už název knihy naznačuje, jedná se o erotiku popsanou do detailů.
Milý Rosťo, děkuju.
L. H.

Jubilejní 250. děťátko je Karolína v Městské nemocnici Ostrava! 1. června otvíráme babybox v Nemocnici Neratovice a zdá se, že nás regionální dárci nechají ve štychu.

„Odhaduju, že je jí kolem roku, ale je úplně v přádku,“ řekla mi Sylva Gistingerová, doktorka ve službě. Holčička byla odložená v 22:17, oblečená v červené kombinéze se zvířátky a na hlavě měla bílou čepičku. Babybox už jí byl opravdu malý. Karolína a Tomáš odložený v Brně 2. května potvrdili, že děti se odkládají nejlépe ve dvojicích. První dvě letošní děťátka Květuše a Georgia byla odložena 7. a 10. února. Děvčátko je osmé dítě odložené v ostravském babyboxu po dlouhé jedenáctileté prodlevě a skóre holky versus kluci zvýšila na 137:113. Karolína jméno dostala podle dcery Vojtěcha Nováka, šéfa Květiny Novák Praha, a. s., mnohonásobného a velkorysého dárce, mého přítele.
Česká mincovna a její marketingový šéf Jaroslav Černý obdarují Karolínu zlatým novorozeneckým dukátem, jako to dělají už tři roky.
Milí příznivci babyboxů, drazí přátelé! Pokud byste věděli o šlechetném a velkorysém dárci, který by mohl v současné nelehké době přispět na zřízení babyboxu v Nemocnici Neratovice, stačí vyplnit přiloženou darovací smlouvu a poslat ji nejlépe mailem na info@babybox.cz, obratem ji pošleme potvrzenou zpět taky mailem i poštou. Dárce může použít také přiložený QR kód. Za osmnáct let existence babyboxů pomohly dary zachránit 250 děťátek, a ten Váš pomůže dalším. Pomůže doslova každá koruna.
Babydědek Lu, 602 305 139

Rosťa Opršal vydal novou knížku!

Rostislav Opršal má po třech letech novou knížku.
Jmenuje se Malý atlas známých míst, má skoro 130 stran, vydalo ji nakladatelství Bondy Praha a je napěchovaná milostnými a vztahovými básněmi.
Navíc ve středu 10. května 2023 bude pokřtěna na literárním večeru Slova mají křídla dvojice Spáčil-Faltejsek v 19:45 v kavárně Činoherního klubu v Praze, ulice Ve Smečkách. Dalšími hosty večera jsou Jaroslav Pomp (novinář, spisovatel a hudebník) a Jiří Žáček, který představí svou poslední knížku Život je krátký!
Jste srdečně zváni.

249. děťátko je Tomáš v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně! Babybox nové generace v Nemocnici Neratovice montujeme 4. května – nesešly se na něj peníze.

V úterý 2. května kolem 16. hodiny oslovila žena vrátného v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně: „Chci u vás odložit dítě.“ Pan vrátný se nenechal vyvést z míry a přivolal službu konajícího dětského lékaře Petra Lavického. Protože bylo děťátku na první pohled půl roku, zachoval se doktor standardně a odmítl nezvyklé prosbě vyhovět. „Máme tu neonatologii a na velké děti nejsme vybaveni. Obraťte se na OSPOD!“
Žena vyšla na ulici, zabočila doleva, po několika desítkách metrů došla k babyboxu a klučíka do něj natlačila. Petru Lavickému nezbylo než konat – vyzvedl malého Tomáše z babyboxu, a když jsem mu zavolal, slyšel jsem v telefonu jeho hlasitý křik. „Petře, dejte mu najíst,“ požádal jsem.
Tomáš je třetím letošním děťátkem odloženým do babyboxu, 22. brněnským a 249. celkově za dobu 18 let provozu bedýnek.
Nárok na novorozenecký dukát od České mincovny mu šéf marketingu Jaroslav Černý jistě neupře. Děkuju České mincovně, která obdarovává dukátem všechna odložená děťátka.
Ve čtvrtek 4. května bude Zdeněk Juřica MONTEL, Náměšť nad Oslavou, dokončovat instalaci babyboxu nové generace v Nemocnici Neratovice. Za dvanáct let pomohl vstoupit do nového života dvěma děťátkům, ale po technické stránce je už poněkud de mode. Oslovili jsme jmenovitě a písemně 5 300 potenciálních dárců, ale k dnešnímu dni se nám sešly přísliby darů, které by stačily sotva na poštovné. Schází cca 400 000 Kč. Slavnostní otevření neratovického babyboxu se koná 1. června na Mezinárodní den dětí ve 12 hodin. Prosím vás, novináře, kteří jste byli vždy k babyboxům vlídní a vstřícní, abyste veřejnost požádali o pomoc. Stačí otevřít stránky www.babybox.cz. Najdete na nich QR kód a kompletní vysvětlení, jak babybox podpořit. Prosím, prosím. Ať žije Tomáš, ať žije Petr Lavický a podaří se mu sehnat velkou postýlku. Ať žije Česká mincovna!
Babydědek Lu

184. hříbě v mém chovu je klisnička Fra Cola, ryzka z matky Framony po otci Colorado Kid!

První zprávu o jejím narození jsem dostal telefonicky od pana Tomáše Svobody z Hájku, jehož dcera Adélka si všimla, že klisna rodí ve výběhu. Nebývá to časté, ale u rodiny F po prabábě Fríze si vzpomínám, že je to jistě počtvrté. Tomáš Svoboda mi zavolal v 16:53, ale než se sešli čtyři nosiči - Saša, její otec, Tonda a Ludvík, uplynuly skoro dvě hodiny.

Klisnička je hnědka s velkou bílou lysinou na čele, s pravou pánevní bílou do poloviny metatarsu, na levé bílý znak na korunce, s oběma hrudníma do spěnky, s pravou o poznání výš. Fra Cola za dvě hodiny po narození s malou pomocí vstala a s chutí začala sát.

L. H.

Dušan Spáčil posílá básničku k Velikonocům!

Evangelium
Ze soboty na neděli
boží mlýny melou
Lazar tančí na posteli
nebe volá helou
I ten co má špatnost v očích
dnes zaplatí panáky
Nahoře se kola točí
konají se zázraky
Na Golgotě v Izraeli
zakončil tu dlouhou práci
kámen odtlačil jak bárku.
"Tak čert má dnes po prdeli!"
diví se i stěhováci.
jak to ale napsat, Marku?
Veselé Velikonoce, hodně zdraví a štěstí přeje všem Dušan Spáčil

Skóre narozených hříbat a vydaných čísel Divokého vína je 182:182.

Bon Cola se narodila v neděli 26. března v časných ranních hodinách spontánně a bez pomoci. Je to drobná hnědka s velkou lysinou na čele, jež se zužuje do úzkého nosního proužku. Bon Cola je čilá, sama se postavila a dopoledne začala sama pít.

Matkou klisničky je Bonn Ace, je to její čtvrté hříbě. Otcem je hřebec Colorado Kid. Bon Cola se narodila 19 dní před termínem.

Neuvěřitelnou náhodou se narozením 182. hříběte vyrovnal počet vydaných čísel Divokého vína a narozených hříbat. Skóre je 182:182.

L. H.

Vladimír Hlaváč tiskne nebeské noviny!

Vláďa bydlel v domě číslo 9 v libeňské ulici Novákových, já ve vedlejším domě číslo 11. Od dětství jsme si hráli na chodníku třeba kuličky, později možná čáru. Chodili jsme do stejné školy na Palmovce.
V dospělosti mi pomáhal u koní a trochu i při stavbě na Hájku. Třeba jsme spolu vytvářeli podlahu ve stáji z železničních pražců. Už jsem je dávno vyměnil za dlažbu.
Vláďa se rozhodl, že bude pěstovat žampiony na hnoji od mých koní, a tak hnůj putoval v pytlích znovu do sklepa libeňského domu v Novákových ulici.
Vláďa byl tiskař a nějaký čas v té profesi pracoval i u mne, možná, že tiskl i některé z posledních čísel Divokého vína. Z hučení tiskařského stroje mu trochu začalo hučet i v hlavě, a tak jsem jej zavedl za svým přítelem Jiřím, psychiatrem. Jako pozornost za léčbu Vláďa odvezl na Jiřího zahradu v Poteplí u Kladna velký kámen. Jirka jej pojmenoval bláznův kámen.
Chatu v Poteplí užívá už jen Jirkova bývalá manželka Anna, ale název bláznův kámen se dochoval dodnes.
Když jsem se dozvěděl, že Vláďa už není mezí mými zbývajícími živými kamarády, zavolal jsem Anně a poprosil ji, aby u kamane chvilku postála a věnovala mu vzpomínku.
Vláďa odešel 21. března a bylo mu 76 let.
L. H.

Oldřich Damborský pro Bořka Mezníka.

Milý Lu, srdečně zdravím a děkuji za nové číslo Divokého vína. Dobře jsem si početl a zaujal mne článek o Bořku Mezníkovi. Zažil si toho v jeho drsném životě mnoho negativního a tak se nedivím, že psal hlavně o svých trablech s upřímností a pravdivě. Napadla mne už dříve básnička pro něho a nejen o něm. Posílám ti ji, s úctou k jeho citlivé duši. Tvůj Olin.

Sněženky (Bořku Mezníkovi) 7.3.2023

Přivírám oči a všechny vás vidím:
Jak kamarádka přijíždí ke mně na kole
a chce se projít,
aby mi vyprávěla o nemožném
opilém manželovi,
vidím jak pláče žena, která celý život
jen dřela a potom i doma
a nedočkala se vlídného slůvka
zatímco manžel
popíjel lahváče na kanapi
a chválil
středního útočníka fotbalového týmu.
A vidím
kamaráda z ubytovny
jak půjčil padesát tisíc dlužníkovi
a pak je nikdy neviděl
a potom ještě měl opletačky s policajtama.
Vidím bezdomovce na Hlavním nádraží
jak špinaví, zarostlí a promrzlí
si ohřívají ruce nad zapalovačem,
když
se jejich ženám zapálila lejtka
a našli si milence a je vyhodili z bytu.
Všechny vás vidím,
uražení, bezmocní a ponížení
a jsem s vámi
neboť básníci jako Atlanti musí
držet nebe
a mít cizí trable za svý,
pak se schoulit do klubíčka, do sebe,
a vědět, že někde ve stráni
se sněženky ve sněhu
zarosí
a krásou se zaskví...

Jindřich Štreit a Jindřich Buxbaum vás zvou na výstavu svých fotografií!

Křest nové knížky Jiřího Žáčka.

Život je krátký. A krásný.
Svou nádhernou novou sbírku básní nazvanou Život je krátký (s ilustracemi Josefa Velčovského) pokřtí dnes (15.3.) od 18.00 Jiří Žáček. Místo konání kavárna Dzomsa (Lucemburská 23,Praha 3). Zazpívá skupina Kanafas, verše recituje Blanka Hejtmánková. Přítomni budou i básníci Alois Marhoul a Dušan Spáčil. A určitě i mnozí další..

85. babybox v Nemocnici AGEL Šternberk!

Zdeněk Juřica, MONTEL Náměšť nad Oslavou, namontoval ve čtvrtek 2. března v Nemocnici AGEL Šternberk 85. babybox. Je umístěn na budově D (porodnice a dětské oddělení) u zadního vjezdu do nemocnice. Zvu Vás na slavnostní otevření, které se koná ve středu 29. března ve 12 hodin.
Od roku 2005 pomohly babyboxy vstoupit do nového a snad lepšího života 248 děťátkům, z toho dvěma letos – ve Znojmě a v Karlových Varech. V Olomouckém kraji bylo zatím odloženo 17 děťátek, z toho osm ve FN Olomouc, pět v Nemocnici AGEL Přerov a čtyři v Nemocnici Šumperk. Do konce roku 2023 zřídíme ještě babyboxy v Čáslavi, v Jilemnici, v Kyjově a vyměníme staré babyboxy za babyboxy nové generace v Neratovicích a v Třebíči.
V Olomouckém kraji jsme oslovili 6 800 potenciálních dárců s prosbou o podporu šternberského babyboxu, dosud jich odpovědělo jen 63, a tak prosím místní dárce, zda by ještě mohli zvážit dar. Pomůže doslova každá koruna. Návrh darovací smlouvy najdete v rubrice „Pomůžete?“ vpravo nahoře na titulní stránce. Smlouvu pošlete nejlépe mailem na info@babybox.cz. Potvrzenou smlouvu vrátíme mailem i poštou. Přiložte také logo své společnosti, abychom je mohli publikovat mezi dárci. Všichni budou zveřejněni na dárcovské listině umístěné přímo na babyboxu. Zachráníte další děťátka.

Babydědek Lu

Jiří Poživil uspořádal večer s básněmi Ladislava Landy!

Dílem náhody, šťastných okolností a především díky zhudebnění jedné básně Michalem Bystrovem objevil jsem před pár lety dílo Ladislava Landy. Ve snaze vymyslet nějakou zajímavou a netradiční akci s poezií v naší knihovně v Ústí nad Labem a s vidinou únorového výročí 75 let od Landova narození rozhodl jsem se jej ve čtvrtek 23. února připomenout čtením jeho poezie a vyprávěním těch mála historek a informací, které se dají po tolika letech nalézt a vyškrábat. Podařilo se mi dát dohromady snad všechno, co se schovává ve starých sbornících, literárních slovnících a otištěných vzpomínkách. I když bych rád věřil, že ještě nějaké drobné klenoty čas zavál do míst, kde je teprve objevím.

Zhruba dvaceti návštěvníkům jsem tak v kavárně v Knihovně Ústeckého kraje mohl číst básně o siréně v Ústí nad Orlicí, malé slabosti v kolenou i dívce, která do jara prý nevydrží. Ale především jsem mohl připomenout básníka, jehož život byl sice tragicky krátký, ale básně, které napsal, mají sílu i kvalitu i po skoro šedesáti letech rezonovat. Velice rád jsem se tohoto úkolu zhostil.

Za velmi milou podporu akce děkuji Michalu Bystrovovi, Ludvíkovi Hessovi, svým kolegům a Evě Havlíkové Landové.

Bořek Mezník odešel do básnického nebe.

Bořek Mezník byl autorem Divokého vína od roku 2004. Jeho typický rukopis se nedal přehlédnout. Narodil se 23. března 1974 v Brně a umřel 18. února 2023 v Ludíkově. Rozloučení s Bořkem Mezníkem se koná v sobotu 25. 2. 2023 v 11 hodin v obřadní síni v Boskovicích.
Bořek byl jeden z mála autorů, které jsem znal osobně. L. H.

BOLEST NA SRDCI
Ptala se mě psycholožka
jestli jsem o tom
už někdy víc mluvil
nebo něco podobnýho
třeba psal a tak
samozřejmě
že ne
jen v náznacích
u jednoho jejího kolegy
vím že se s tím
musím vypořádat
není jiná možnost
musím to přetrhnout
a postavit se k tomu čelem
když jsem byl ještě malej chlapeček
viděl jsem denně
jak můj táta
bije mýho staršího bratra
lítaly záhlavce
vlasy se škubaly
„já to do tebe namlátím
ty debile“
„ty tomu nerozumíš?“
prásk
takto ho učil matematiku
jednou jsem to nahrál
na kazetu
a pak to celý rodině
u večeře pustil
dostal jsem vejprask
nevěděl jsem proč
v té dětské hlavičce
mi to chování přišlo normální
protože jsem nic jinýho neznal
a začal jsem se ho bát
pak táta bráchovi
zlomil ruku
normálně mu ji překopl
když už brácha ležel na zemi
to už mi tak normální nepřipadalo
nesměli jsme o tom ale mluvit
bratr řekl
že spadl ze schodů
nebo něco podobnýho
bál jsem se ho čím dál víc
bil ho v podstatě celý dětství
mě pak taky
ale já měl to štěstí
že mi matika šla líp
ale byl jsem znechucenej
celým učením
celou školou
chtěl furt samý jedničky
nebo
„aspoň“
vyznamenání
objevil jsem kouzlo
byla to lež
zatajoval jsem špatný známky
bál jsem se křiku
bití a sprostých nadávek
viděl jsem to pořád a vidím
pořád před sebou
jak s bratrem zacházel
lež a podvod mě před tím ochránily
falšoval jsem podpisy v žákovské
a měl jsem klid
míň bití
samozřejmě následovalo
po každým rodičáku
kde se dověděl o mých
horších známkách
než jednička
psycholožka mi řekla
že to byla normální reakce
dítěte
ale co může vyrůst ze spratka
kterej se bojí
lže a podvádí?
vyhýbal jsem se mu
jak to šlo
ale nešlo
musel jsem do svýho pokoje
procházet tím jeho
každodenní přednášky
výslechy
a promlouvání do duše
hledal jsem únik
a sralo mě
že lžu a jsem srab
ale strach byl silnější
bil a škrtil i moji mámu
házel po ní věci
často jsem se za ní
pak přitulil
hladil ji po vlasech
a spolu jsme brečeli
a fotr seděl nasranej
a ublíženej
v obejváku
a tvářil se jako král
co je nešťastnej a dělá si starost
že ho poddaní nerespektujou
že si ho nikdo neváží
a že serou na jeho rady
někteří mámu považují za hrdinku
miluju svoji mámu
ale tohle neměla dopustit
a podílet se tím na tom
měl už dávno letět
z baráku
jenže tenkrát se to vůbec nenosilo
lepší nikdo
než ten hnusnej
sobeckej
hulvátskej tvor
je mně líto
že to tak bylo
a doteď s tím bojuju
ale musím to dostat ven
v pubertě jsem začal negovat
všechno
co se týkalo jeho chování
myšlení
a zvrhlejch mechanismů
„kamarádi se na tebe vyserou
ale já nikdy“
říkal
a o všechno se ho člověk musí
poníženě prosit
stal se ze mě zakomplexovanej
pokroucenej kripl
bez špetky sebevědomí a úcty
a s pocitama neustálý viny
a to mě provází pořád
musím se tomu postavit
jinak se opravdu zblázním
a moje děcka si to ponesou dál
třeba v jiné podobě
dodnes když vidím
jak někdo bije ženu nebo děti
zvedá se mi žaludek
polívá mě zima
a horko
a mám sto chutí
se zastat
a nechat se sám zbít
u mě už je to jedno
musel jsem to už
napsat
je to venku
tak