na další stranu
Jakub Karas
Jarní poluce s Lizou Minnelli
podle chuti cigarety
vím že jaro
jako z mršiny červ
dere na povrch se ven
(mělo by nastat
všeobecné blaho)
však víte
víc života víc veselí
víc trávy víc hmyzu
víc lásky
víc párů posedávajících
na lavičkách v parku
nebo se vodících za ruce
víc erekce
víc chlapecké poluce
podle chuti cigaret
přichází
přírodní kabaret
víc použitých kondomů
pohozených na zemi
při pomyšlení
na Lizu Minnelli
v noci sen smyslný
Mein Herr zdál se mi…
Zlý sen manželů Machoninových
v rudém panoramatu hojnosti
naslouchám zvukům rakoviny
lid štěbetá a ústa otvírá
pach linoucí se z jejich hlav
Náměstím republiky
se prostírá
pach jejich myšlenek
nemocných životů
zaplňuje prostor kolem
a dusí
poslední známky života
se vytrácejí
s každou další minutou
až do konce směny
sláva let osmdesátých
nenávratně pryč
ze symbolu prosperity
stalo se polozapomenuté
pětipatrové nic
Bondyho a moje
"Jak dlouho Bože ještě snesu
že žiju v ustavičném stresu?"
…sedím na terase
píšu tyhle řádky
poslouchaje magorovy písně labutí
naproti v parku
kočky
mají hrátky...
"Tak dlouho jak se tobě zachce
potrvá moje frustrace"
…věštím
z přeplněného popelníku
z PK Ke Karlovu
čekají mě Bohnice
vhodnější
byla by však márnice…
"Pokorný jsem přemáhám strach
dnes budu tě prosit v modlitbách"
…típám cigaretu
čeká mě
skupinová terapie
chtělo by to rým
co třeba… apatie…
"Abys mi aspoň po tom všem
položil do úst k básním šém"
Dvojitá brada
stará blikající zářivka
údržbář bez vyučení
nepromazané jezdící schody
vržou a skřehotají tam a zpět
mrtvá hromada prodavaček
nesrozumitelná lidská mluva
(uvnitř hlavy)
šum čerstvě rozkvetlých bříz
vzdálený smích hrajících si dětí na pískovišti
projíždí maminka s kočárkem
pivo a cigareta
uprostřed sluncem roztančené louky…
nebo to bylo někde mezi paneláky
údržbář se drbe na koulích
tlusté prodavačce -
ve sportovních potřebách
teče rozteklá čokoláda
po vousy porostlé dvojité bradě
(uvnitř hlavy)
šimrání zelenající se trávy na nohách
obklopen věčností a tajemstvím
neposkvrněné přírody
bzukot baculatého čmeláčka
krátký potah z cigarety -
výdech
čmelák letí pryč…
telefon štěká
přišel fax
údržbář olizuje bradu prodavačky
dva kopečky čokoládové
rodinka na výletě
po obchodech
dělají jako že nic
(uvnitř hlavy)
krásně hřeje
slunce i alkohol
odkládám svrchní oblečení
a položím ho do trávy měkké jako peřinka
pomalu si lehám všimnu si -
jak je nebe nádherně čisté
bez mráčku otevřu další pivo
zářivka přestala blikat
přestala svítit
v nastalém šeru
údržbář vniká do prodavačky
animální přitažlivost jednal bez rozmyslu
éterické bytosti v říji
sportovní potřeby se naplnily
živočišným aktem bez lásky a něhy
žádné emoce
nechutné a vulgární dílo Boží
přirozené a krásné
Záblesk normálního života
úterý
nebo čtvrtek
dopoledne
venku zima
jako v prdeli
ani jednomu
z nás to nevadí
"Sestři?
Jdeme na procházku"
za pár minut
jsme pryč
z bílého vězení
podél zdi
na níž nápis
vysvětluje mnohé:
"NECHCI SE BAVIT S NIKÝM
KDO POSLOUCHÁ MADONNU"
vychutnáváme
okamžik kdy si
připadáme jako normální
(nebo ještě větší)
blázni
na stojáka
s lahváčem
v samoobsluze zapomnění
zvané Majda
staniční by koukala
|
