Pavel Kotrba

Delfínská ranní ukolébavka

Kapesních delfínů přibylo
ze sklenic přeskakují -
- broušení -
z jedné na druhou
Chrapot jako z podpatků
utišil zpěv
a vábení
které neslyší...

/může ušní maz
může rozeklat
dvě kdybynahá slova
postelních laloků/

Ze zpatlaných sklenic
sjeli delfíni do tváří
zhasit žízeň slzami

Donaha...

...na podestách jsou
a nevadí špína
nesená taškou
přes pokoj
Na patách
slepení motýli
- křídla papíru na který nenapíšu -
Drkotají cementem
ploché sochy

Ženy bez ženství
prsa v nedohlednu
a přes rodidla celta
Donaha

Vlnění papíru

zírám a
dmou se
papundekly obrazů
jak prázdný břich
na lepší dostaveníčko
se zpitým chlapem
pod obraz

Listochví je hudba Teď

je to listochví
jež plodí
okamžení

jsou to ztřískaný kosti
ve starejch hadrech
co dělají noční zvuky

a blues chodí samo
když hole hodí pryč
už před zamrzlou kaluží
černou
že habrový listí
popožene její dech
zašustí
a je v jiných zdech
kde ozývá se
listochví