na další stranu
Pavel J. Hejátko
Pomníky z asfaltu
Vylétla z večera
bílá holubice
V příšeří jezera
láska je za provize.
A vášeň?
Houpe se na provaze oběšence.
Mléko v lahvích
pro kojence
prodává se pod pultem.
Oblasti ráje, již lehli
popelem.
Na troskách ze sutin
rychle si ustelem
než ukradnou
i poslední cáry
ze síně slávy.
V peřinách spí již jen andělé.
Kalendář nabízí
zimu po létě
oprátku po větě
a slintavku s kulhavkou
po přeočkování.
Kde spočinout pohledem?
Koho dřív zachránit?
Komu podat ruku
za záruku umrznutí???
Když zčerná zlato
a vajec plato
promění se na kuřata
smát se ráno - odpoledne - večer
obličej do kulata.
A venku?
Fronta chrabrých čekající na pálenku.
Obměňuji triky, kterak
dostat se do paláce.
Reklama na výkřiky
jen prazvláštní forma legrace.
Když hoří maso smrdí to vážně hrozně.
Spalovny jedou naplno
je jich tu hojně.
Platíme za přízraky
tlučhuby v podkrovích!
Brzy přejde smích
i ty poslední.
Do schránky na dopisy
háži formulář na podpisy
jestli dojde bude to zázrak.
Netřeba kázat potají v kostelnici.
Rozhodnou činy,
ne krysy v popelnici.
Kterak lze vzdorovat
beze zbraní?
V trafikách novinami?
Tučnými titulky?
Kdo ještě čte manifesty?
Spíše se klidíme z cesty
a vyčkáváme!
Zásoby ve spíži uděláme
a nějak to přece dopadne!
K boji se hrdě přihlásíme
vždyť letáky
jsme ze sloupu neztrhali.
Do nové uniformy se rychle přestrojíme
tvoří se dějiny - tvořme je laky.
Parazitují jiní - lakujme taky.
Je třeba využít
zaslepenosti
při té vší lenosti
dá se snadno přijít k majetku.
Vždyť i právo
dá se koupit za pětku
a ještě s bonusem
kulometného pásu...
Tvoří se zástupy věřících
na náměstích.
Bude se lynčovat
a pak zvonit klíči.
Nový herci dějiny líčí
a ti staří dostávají
potajmu odstupné.
Jakési výkupné za mlčení jehňátek.
Porážky na jatkách
slepými náboji
slavíme silnými nápoji
věru je - na co zapomínat!
Z čeho se zodpovídat?
Vše zavčas spáleno!
Bunkry pod kancléřstvím
zdárně zaminovány.
A hrdinové revoluce?
Na Nobelovu cenu nominováni...
Proč musíme zase
přestříhávat ploty?
Bojovali jsme pro ty
za které se nyní stydím.
Má největší chyba?
Jedinkrát jsem uvěřil!
Již si dám pozor!
Spořádaně - nenápadně - mizím...
Zneužili mnoha mých
veršů.
Já doma v klidu
majoránkou jídlo si kořenil
a trápil se!
Lze najít čistotu
bez špinavého prádla?
Mít mísy plné žrádla
a nebaštit jim to?!?
Házel jsem onehdá
psaní do kastlíku
do té smutné
oranžové - kovové krabičky.
Jako malí cvrnkali jsme
kuličky do děr
vydlabaných uměle.
Každý někdy vyhrál tenkrát ano.
Naposledy byla neděle.
Neděle ráno.
Jak dlouho dá se
žít na dluh?
Než z tebe vymahači
vytlučou duši?
Než tě nezůstane
v těle jediná nezlomená kost?
Ale mít na sebe zlost
za čestné řády
a přitom čest stojí kdesi zády...
Na stolcích v rámečku
fotka mesiáše.
Jsem hráč Lotynky, Binga
i Mariáše
a občas se koupu
i v šampaňském.
Pravda - pracuji na panském
ale nemám se špatně.
Pět ran do klobouku
tahám na zádech mouku
jsou to pořádné pytle
však jsem chlap jako hora.
Dívají se zhora
na trofej zakoupenou na aukci.
Dělám, že rozumím...
Ze společenských her
z puzzle
skládáme slovo věčnost.
Říkají, že uvidíme
co jsme ještě neviděli.
Adresa? Praha Nusle.
Třináctá komnata
bez odpovědí.
Lázeňská kůra
ozdravné sanatorium
panoptikum vycpaných trofejích.
Publikum?
Mladí věřící a důchodci
jež za vozík děkují.
Šraňky se zavírají
drezína na kolejích
veze očesané.
Závody v pojídání šunky
ještě ani nezačaly
a už se na pódiu
soutěžící drsně perou.
Baví nás život?
Ryba je na suchu
slavné - nás žerou!
A hltají všechny nesmysly,
které jsme řekli.
Navštívil jsem svůj
oblíbený veřejný dům
nebyl jsem zklamán.
Bordely teď zažívají
obrovský boom
jsou věci na které jsem nadán.
Křičím ještě raději
než plukovník na buzerplace.
Sadismus je můj komplex - důkazem.
Narodil jsem se
do divného času!
Husákovy děti nám říkali
vyčkávali jsme na šanci
a dočkali se - jako husa klasu
jako ratlíků kříženci.
Po ulicích jsme běhali.
Beze jména, bez adresy
výjimečně i bez čísla.
Jen epizody z prázdnin
nám zůstaly.
Ženy v krojích vroucně
plakaly
a my jim věřili - jejich city.
Jedna z dalších figur
přidělovala byty
a nikdo o ní nic nevěděl.
Přesto jsme tím pádem
měli závazky.
A o to šlo především.
Další rok a s ním
i projev něčeho
co si říkalo - prezident.
Osmnáctým rokem stejná
slůvka o občanské společnosti.
Jsem rezident - renegát
nemám tentýž názor
vidím sněžit na jinak
vyprahlou zemi.
Můžeme zase začít těžit uran
až nějaký buran
vymění se na křesle.
Jeden z mála našich
vývozních artiklů!
Je na mě vydán zatykač
pro změnu již po šesté
měl bych změnit taktiku
asi...
Nechat narůst si vlasy
knír přeroste tetování.
Vyndat piercing, jizvy zakrýt
nalíčením
a možná si změnit i pohlaví.
Jo to by bylo asi nejlepší!
Taková vzteklá stará panna!
Napuštěná vana s pěnou
od Avely.
Poslouchal jsem bývalého
vůdce na vejmínku.
Hovořil o svinstvem prorostlé
politické struktuře.
O krávě s nádory na vemínku.
Vyjádřil se i k nezaplacené
pohledávce - faktuře.
Kolikrát já se o ní
již zmiňoval?
Tančili jsme mazurku
v kruhu
drželi se přitom za ruku
s koulemi na nohou
a v hadrech bílo-černých pruhů.
Podávali si bible
a tajně je četli po večerech
pod lupou za světla petrolejky.
Byl jsem myslím
první z ubytovaných
jak rychle šla kila dolů
a jak romantické byly večerní
směny na latríně.
Stádo pochodujících a bezmocných volů.
Mozky?
Kdesi v lihovém nálevu
ve vitríně.
Medicína od doktora Gruppsteina
klystýr a chinin.
Komu nestačilo
výplach žaludku.
V kozelci za budku
a tajně kouř ze špačků
hozených do trávy.
Stejně se otrávit nutno nám
tak jedno již z čeho.
Ať pomáhají nám všichni svatí
jak tohle asi skončí?
Náhončí nás nažene
do plynové komory.
Budeme ozdoby
formou dámských kabelek.
Navenek jsme sem přišli
jakože na převýchovu.
Jsou zde až z Karpat a Sibiře.
Jdou v mých šlépějích
ti druzí
a já přitom vlastně
ani pořádně nevyšel!
Ne vše se změnilo
a to mě mrzí
Nemám z nudy protáhlý obličej
z nudy to rozhodně není!
Plivali jsme do dálky
kdo dál doplivne.
Obracím listy
v trhacím kalendáři
začerněné stránky
v zakoupeném diáři.
Jedna schůzka zrušená za druhou.
Jedna teplá
letní noc
změněná na zimní - lednovou.
Prakem půjčeným ze zbrojnice
zastřelíme osvětlovače.
Nač svítit v temnotě?
Proč pálit proud
když i papežství přiznává dobu stínů?
Dáme si koblihu
doma ve spižírně
narodilo se nám dítě
s prohnilou plodovou vodou.
Znak štěstí a naděje?
Dobrovolně se zavěšuji za háky
připravené na půdě.
Tenká ocelová lanka
a na konci?
Háčky na sumce!
Pořádné a ostré!
Kůže se napne a vědomí
vybičuje až k nepříčetnosti.
Chvíle osvobození?
Ta pravá revolta ještě nenastala!
Zde se i akční hrdina
mění na chvástala.
Jsme v pekle? Nebo v ráji?
Jen v nablýskané bílé limuzíně.
Vážím tak tři metráky a přede mnou
se na kožených sedačkách
olizují playmate všech dvanácti měsíců.
Zbývá mi jen civět na ně
jak mandelinka na brambory.
Bojím se, že vše zavřením
očí zmizí.
Rozmlouvám s kočím ať jede o to pomaleji.
Chtěl jsem chvíle oddechu
a ne takovéhle šprýmy!
Z malého chlapce
starcem během několika vteřin.
Zda-li v Boha věřím?
Nesnáším opakované vtipy.
A jestli je?
Má sakra zvláštní smysl pro humor!
Kdysi dával mi tipy
kterak vidět za obzor
to však bylo kdysi...
Mezitím zešedly i ikony na pomnících
víno zkyslo ve vinicích
a sběrači byli náhle
bez práce.
To píšťalka pískala
na povel
celý národ chlastal Litovel
a překupníci?
Kšeftovali se vzduchem!
Prakticky vzato dolujem zlato
v dolech na uhlí.
Holt, kdo umí, ten umí!
Vyvážíme přebytky z kostí
bez cla - skvělá originalita
unijní daňové politiky.
Vyjednavači vyjednávali
peněženkové příměří.
Tři měří?
Trojím metrem!
Klepnou přes prsty
až se leknem
a přestanem toužit žrát langusty
někteří.
Najednou suchý chleba
má jít do pusy a nějak se leckomu nechce!
To je přeci skvělá lekce
jak bezostyšně nezpychnout!
Přítomen na skupinové terapii
lidoveckých bloudů
konvence seniorů - chtělo by
se říci.
Spousta krásných
dobře zahraných citových proudů
vysvětlujíce pojem normality.
Všichni tleskali a papali zákusky.
Zapíjeli kafíčkem - s nikým to neseklo
s jeho chatrným srdíčkem...
Kterak ptát se imbecila
na vakcínu na bacila?
Lze pochovat splíny
s farářem po boku?
Smát se zákroku
na národní třídě?
Přivazujícím se idealistům
k radlicím bagrů?
Kameny - národní památky
výsměch všem prošlým z lágrů?
Kam spěje tato říše?
Mladí prchají do světa
a staří?
Ach - já popleta!
Staří zmírají na LDN
volí a věří - jen
čekají v příslibu další stokoruny.
A království?
Přitom bez koruny dávno jest!
Krásná lest dvaceti let...
Vykvetl květ na spáleništi
po votavě
kosti sebevrahů plují
po Vltavě
a podkoní vyrábějí podkovy
pro štěstí - spíše než-li
pro koně.
Ti skončili v salámech.
V moderních marketech
Klasa - domácí kvalita
se zahraničními zisky.
Hrdost?
Jsme riskli - hoří dávno
v krematoriích.
Jen na mobilech
nám vyzvánějí
Landovy trapné protest songy.
Plánovitě zapomínáme
při víkendových shop orgiích
plné tašky - sotva utáhnutelné koše
a ekonomika roste.
Štoky narvaná postel
známka jasné prosperity.
Ukázky tvorby ze druhé, již vyšlé básnické sbírky: TANEC KOSTLIVCŮ
S názemi, vyhrabu měděné
kuličky z šantánu
plivnutím do hlíny,
běda mi.
Když obuji střevíce
babice na krámu.
Burlaci na Volze,
v pochybném kankánu,
kroutí se na špici...
Perleť je na římse,
příbuzní v hospici.
Nevěra - tradice,
milenec v ložnici.
Ponocný? V pánu je!
Zvoněním?
Hlásí se štvanice!
Dej, ať nezvoní!
Hrubě je, když krůpěje
vytanou na čele...
Prosťáček s rozbuškou
vypráví příběhy - nehmotné.
Smrt sedí na brance,
jak mrtvá carevna.
Dáme se do tance,
výztuže kovové - odpojí
od kotce.
Rumová romance
šumaře na střeše...
Již jedno je, zdali
jsi krysař, či koblihář,
podoben pokrytci,
na třídě bulvárů.
Vonící Chanelem,
když krysy lezou z kanálů
a snobové cpou se
vášnivě nugátem...
A komu dnes zazpíváš?
Zatančíš? Baladu zahraješ?
Potkáš jen Falstaffa,
obličej vrásčitý - oči vyhaslé.
Již ani nekleje,
v rošádě Empiro!
Tohle je šoubyznys,
stačí ti zrcátko
na prášeček za nehet...
Co zbývá tedy?
Ožrat se do němoty
a v tichosti snít,
o právu!
Nabízí se nám
mnoho cest,
nepočítáme-li s návratem...
Ukázky tvorby z první, již vyšlé básnické sbírky: HLENOBYTÍ
Co bych si vybral???
Kralevic sehnutý u okénka
v peep show
je Lancelot ve slipech
u kulatého stolu
Libreto špatného cara
na přehlídkovém molu
Větvičku z purpury
po předešlém nevděku
přenechám klaunovi ze zámku
Presumpcí neviny
otruby - pohanku
Políbí exota na dálku
Měl-li bych možnost volby
nahrávku systémem dolby
bych přenechal cenzuře
Spolknul bych žiletku
připravenou k vyplivnutí
začátkem - od konce
Jak lazebník Sevillský
jež s klubkem zmijí
ovace mulata
v předaleké zaniknuvší galaxii
Paragraf kontra rozum...
V rytmu castaněty
v hojné míře dlouhé
dny i noci
Je vzpoura otroků
jen vzpourou proti nepomoci???
Či snad plácnutím do vody
nad nepřístupností dohody???
Naše štěstí vychází v edici
"plánovaný výsek"
Předem máme vyhrazený úsek
kam ještě můžeme zajít
abychom nebyli zavíráni...
A kdo vlastně má právo
určovat nezávadnost písma?
Kdejaký pošuk, lihový cenzor
či atašé z Říma???
Následně tučně zasytit sytého
a hladového občerstvit vězením...
Řešením?
Snad opět uchýlit se do hor
a ve fialovém obleku
protřelého karbaníka
zde v salaši přežít nad blbostí!!!
Co zde býti nemělo...
Princezna se strupem
valkýra Protěžova
S pentlicí na klopě
vstupuje do dvora
Arciknížete bez kněžny
A slída blýskající
se na její hrudi
Jen vyrvaná slza
ze skály od naproti
Bodláčí s kouzlem mandragory
Z čibuku bafám pokouření
obletován letuškami
Opakuji si azbuku
a sním o rodné zemi
Nepokořené lidským výprodejem
Co se zrůdou, jež šolnu
jen na půl žerdi vykasanou?
Pohřbít ji bez křídel!
Pak již jen počkat si na příděl
zamaštěné, prokrvené flákoty!!!
Brzy vyjde:
POMNÍKY Z ASFALTU(TEMPO 2008)
ZPĚVY KOSTLIVCŮ(??? 2008-2009)
Již vyšlo:
TANEC KOSTLIVCŮ (TEMPO 2005)
HLENOBYTÍ (TEMPO 2001
NA HRANU A DÁL(ŠEDÁ ZÓNA 2007)
SMRADI, KTERÝM VŠECHNO VADÍ(TARANTINO A ČERT 2007)
VŠE PODSTATNÉ N\A: www.pjh.cz
|
