literární časopis založený v roce 1964

Mladí básníci po čtyřiceti letech

Mládenci a panny, jakož i staříci a stařenky se v neděli na pozvání samozvaného šéfredaktora Divokého vína LH dokodrcali na Hájek. A možná, že jich spolu se ctiteli a ctitelkami bylo skoro stovka.

Pravých originálů, těch z let šedesátých, patnáct nebo snad šestnáct. S třiceti knížkami pro přátele se až z rodného Písku dopravil „rudý“ Karel Sýs. Ještě víc svých knížek pro ctitelky dovezl z Podolí nejpopulárnější český básník Jiří Žáček. Od řeky Berounky k říčce Rokytce dorazil Zdeněk Rytíř. Z automobilového muzea ve Svaté přijel červenou alfičkou Petr Cincibuch. Zato Jarda Holoubek to má z vedlejší vesnice Koloděje co by kamenem dohodil. Mladé básnířky zastupovaly Ivana Šichtařová, Helena Pěkná, Markéta Hejná a Ivana Pavlová. Přivezla sušenky koním a mně štrúdlu plnou igelitku. Ze své advokátní kanceláře se na chvíli uvolnil muž dvou tváří JUDr. Jiří Oulík. Legenda Hanzlberku Honza Novák, stále mladší ve svých šedesáti šesti letech, přijel se svojí krásnou ženou jenom z Vinohrad, ze Strašnic ještě blíž to na Hájek měl textař a režisér Václav Bárta, ten, jehož zásluhou jsem měl v roce šedesát šest a sedm v čem chodit. Jak známo, daroval mi džínsky z Itálie. Z Tyršova domu, kde dělá mluvčího českým Sokolům, přijel Lubomír Brožek. Ze vzdáleného Mníšku až pod Brdy přivezl kočár tažený osmispřežím běloušů recitátora našich dětských veršů z šedesátých let Honzu Rosáka. Klub poezie a Divoké víno bylo jeho prvním angažmá. Z redakce Práva přišel nejčtenější ze všech — usměvavý Pavel Verner.

A z pražské Letné celý v bílém otec spoluzakladatel, spolužák z gymplu Na Zámečku Méla Machálek.

A tak jsem si po letech zase zarecitoval s Honzou Rosákem, jednu on, jednu já. Vzpomněli jsme na nebožtíky Divokého vína — Ladislava Landu a Václava Hraběte. A protože mě Karel Sýs před lety pověřil přednesem svých básní, přidal jsem ještě jednu jeho. Jiří Žáček a Jarda Holoubek se přidali k naší exhibici a náš recitační kroužek korunoval Pavel Verner. Ba ne, korunou všeho byla Ivanka Pokorná, první harfistka Opery Národního divadla, jež v zlaté struny zahrát zná. Ivanka se svojí harfou tomu „divadlu poezie“ vdechla Ducha.

Abych nezapomněl na mladíčky Divokého vína, z nichž mnozí přijeli až z Moravy — třeba Petr Zemek a Bořek Mezník. Jako vždy doprovázen krásnou slečnou pečlivě upravený Štěpán Kučera... Na bicyklu až ze Žižkova se dopravil Aleš Vašák, tvůrce designu www.divokevino.cz, ve společnosti manželky a dcery Klárky se zúčastnil samozvaný správce webových stránek www.divokevino.cz Vítek Novák.

Všechny ženy z mé rodiny se točily jak čamrdy, a tak se jim podařilo, že se prase snědlo i s kostmi, pytel klobásek, krkovičky i kuřecí řízečky jakbysmet. O nápojích nepochybujte.

LH