Karel Toman

Balada každodenní

Dlouhý žal a krátký den
jidášsky zří do oken.
Tisíc lží jsme slyšeli,
podlostí sto viděli –
mlčíme a pohrdáme.

Bledé ticho kolem nás.
Přítel dýchá, přítel zhas.
Vidělas ty žluté ruce
spjaté v křečovité muce?
Mlčíme a pohrdáme.

V modrých očích dítěte
život mrtvým vykvete.
Nový život, nový den,
mladou láskou vykouzlen.
Věříme a pohrdáme.

(publikováno v Divokém víně 7 / 1968)