Ada Petrová

Podzimní melancholie

Nese se deštěm šepot jabloní,
když otevřeným oknem dýchá na mě krása
a teskným podzimem zlehounka zavoní
ořechové listí, co kapkami jásá.

Mazlivý vítr kasá své rukávy,
když nesměle vzývá mě k políbení,
já v pokleku chci zašeptat do trávy,
že léto už upadlo v zapomnění.

Červánková

Na pozadí tvého spánku
den se halí do červánků,
na prsou tvých se tříští vzdech,
když slunko ti píše po zádech.

A bílých bříz žluté listí
báseň něžnou chce ti čísti,
snad o lásce, snad o splínu
jsou křehké ty verše podzimu.

Zaslzelá stehna

Vždyť ji vůbec nezná!
Pláč jí skrápěl stehna,
když tiše chvěla se
pod jeho náporem.

Drobná její chýše
slastí sotva dýše,
ač ona třese se
bezmezně odporem.

Ze vzpomínky z kdysi
matně tvoje rysy
jako loď z výčitek
pluly nad ní stěnou.

Chtěla jsem pak v skrytu
v náhlé bouři citu
i přes svůj prožitek
znovu být tvou ženou.

Hlubina

Proč, když něco začíná, něco končí? K ďasu!
Polyká ji hlubina vlnitých tvých vlasů,
jako bárku na vlnách vedeš ji až k spánku,
v autě v mrazu v černých tmách voníš po heřmánku,
po zločinu.

Skrytě v žáru dechu, že spí, tvářila se,
uniklo jí vzdechu — jeden, druhý. Zase
křičel chtíč v ní žalem, že žel není chyby,
že váží svá „ale“ v miskách vah svých „kdyby“
místo činu.

Talířův malíř

Z dna modrého talíře (spolu s nudlí vařenou)
koukal na ni smutek.
Smutek z tahů malíře — maloval ji, zasněnou,
zcela bez pohnutek.

Bílou barvou osudu a krvavou červení
laskal plátno tiše,
maloval ji bez studu — nahou dívku, neb se v ní
křičet blahem slyšel.

Maloval jí vzpomínky štětcem ze své touhy
a sen o malíři,
že pak zmizel (bez zmínky), obraz jeho pouhý
má teď na talíři.

Princezna

Spálit křídla, co nikdo neužije!
Zboříš
všechny iluze o kamení a kříže dospělosti.
Zlobíš.
No tak vstávej a setři všechny doteky mýho těla.
Tak už vstávej a sfoukni svíčku, vosk začíná pálit.

Bílá touha ti zavazuje oči.
Běžíš
za světlem a nadějí a v šeru matně šedý lampy
shoříš.
No tak vstávej a odhrň všechny vzpomínky si z čela.
Tak už vstávej a nech mě, prosím, potichu se vzdálit.

(současná tvorba)

Ostatní tvorba Ady Petrové publikovaná v Divokém víně:
DV 36/2008: Jamesi Bondovi
DV 35/2008: Pravdivé lži
DV 33/2008: Korespondence
DV 29/2007: Ge(u)rmánův večer
DV 27/2007: Chtěl bys?
DV 24/2006: Malíř s paletou
DV 23/2006: Obrázek, Křížovka a další
DV 20/2006: Tančím po náledí, Magorovi a další
DV 18/2005: Prozření, Turistka a další
DV 17/2005: Pokušení, Vodovodní kohoutek a další