Marie Šmucarová

***

prázdné okovy
u vyschlých studní
zvučí pokyny k milování
andělé se slétají
k umírajícím včelám
aby pověděli
že nalezeno jméno pro jejich spočinutí
dříve než
docela už nahá
upadnu do spánku
zapálím svíčku
za rybu šupinku
která vykřičela svou bolest
dokud měla ještě hlas

***

mí nespočetní přátelé obojživelníci
mi podávají krvavé doušky
konečně tedy výměna krve

v neustálém pobíhání
začíná opět výprava
do nových druhů mlčení

odhoďte karty
je jednotná barva pro všechny

prodírám se ticholamem znaků
ano tam na konci
přiživím svůj oheň
a vypáčím
co ještě nikdo nedořekl

ve snu: miluji se
s obrovským černým mužem
na schodech amfiteátru
a ze všech koutů zní potlesk

poschovávejte chudáčky
jsou schopni
i v nedořečené větě
hledat křižovatky
kde se všechno střetává

(publikováno v Divokém víně 6 / 1969)

Ostatní tvorba Marie Šmucarové publikovaná v Divokém víně:
DV 24/2006: (v plavuních klesá dým…), ( vlci vyjí někdy náhle…)
DV 22/2006: (v září…)
DV 21/2006: (milenec jejího jalovcového těla…), (k těžkým vratům…) a další
DV 20/2006: (hrou píšťal vedena…), (Bože dopřej mi toho vydechnutí…) a další