Alexander Debnár

***

Díváš se přes zábradlí
Také mi pod pasem
nohy ujíždějí nazpátek

Podobnou sošku máš
na psacím stole
Náhrdelník se rozkutálel mincemi

Přesto ti vystelu lůžko
majoránkou
Odvedeš hvězdy za záclonu

***

Šilhající zrcadla na křižovatkách
plýtvající soustředěností
Rozbijeme je zítra spolu
Střepy mi olepíš tělo
aby ses ve mně viděla

V oknech přízemního domku
zelenina
na nedělní půst
Lískový prut zapustil kořeny

Tetelení listů
zavěšeno
nad cestičkou sypanou černou solí

(publikováno v Divokém víně 4 / 1970)