Jana Škardová

***

Prostor mezi námi —
nekončící ticho — ad infinitum
popelavá těla hynoucích
bílých motýlů —
třepetají křídly
kolem sebe
v nenávratnu
nevyřčených vět

***

Nedočkavě nedočtená kapitola —
hltám namodralá písmenka
pocuchané stránky :
...nezavřené dveře okna,
proud vzduchu obtahuje,
vtahuje
do uzavřeného prostoru —
krychle pohádek,
než naleznu správný řádek
rozpletení děje

***

Mé bolesti burácejí
silou zvuku
— trhají okenní tabule a rámy
Vyřvat to strašné ticho
mezi námi
Zocelit oční bulvy
proti slzám hořkosti
Přijímané rány

Pára

Průsvitné obláčky páry
vydechnou nad hrnkem
ranní kávy
kdyžjá — ty
jsi molekulou vody

(současná tvorba)