na další stranu
Pavel Verner
Neřesti
V pondělí narozen jsem zestárnul do této neděle
Mé neřesti Letité kamarádky zvedají z křesel své prdele
a říkají sbohem Za kliku berou
Neřesti zlatíčka Bylo vás celkem devatero
Tři druhy cigaret tři typy žen tři značky alkoholu
Žili jsme od sebe a živořili spolu
Já a mé neřesti já a mé lásky já stejný a já jiný
navoněn potem z chodidel baleríny
nabarven červánky z ranních krvotoků
Nesmíte odejít Opustit mě pokud
řesti od neřestí rozeznám ještě v šeru
Nesmíte odejít v nedělním podvečeru
neřesti bolístky vždy stejné a vždy jiné
jednou zmokřené vínem v něčím klíně
jindy zas ukryté v ňaderném rozcestí
Neřesti Váš útěk věští mi neštěstí
Vždyť v opouštění moje byla pýcha
Já který opouštěl snadněji než dýchal
nemůžu se vám teď dívat do zad
neřesti slitovné Nezdrhejte mi pořád
Nalijte si a zapalte si pohoděnka klídek
Co já jsem jenom holky na vás viděl
Neřesti stařenky padlé nelíbané
po síře vonící umyté v kýblu chcanek
Chcete vzít dráhu a mne tu nechat skučet
uklízet po vás a za vás platit účet
nalézat po vás vypadané vlasy?
Jak průvan na talíři připadám si
dnes v neděli A jak se tady kdysi hodovalo
s ústy jak propast s břichem jako balon
Copak vám neřesti paměť zakrněla?
Navraťte do křesel svoje tělná těla
Zařaďte neutrál Šlápněte na brzdu krve v žilách
Mne tahle zkurvená neděle probudila
Nebudu opouštěn dívat se na vaše paty
Na vaše lýtka zadnice a na týl
Nehodlám poslouchat slábnoucí vaše kroky
v dálce A utírat slzy patřící leda do kin
Nebudu do smíchu Nebudu do vzlyků
Vstávám Jdu ke dveřím a beru za kliku
Neřesti zlatíčka Líbezné bestie
Já to jsem kdo dneska zachraptí Adieu
Já to jsem kdo řekne sbohem a šáteček
Kdo vezme kramle a zdrhne a uteče
Od koho přijde vám pohlednice z jihu
Kdo nebyl opuštěn Kdo opustit stihl
Já to jsem kdo vás tu zanechá samotě
Neřesti stařenky jak kůly ve plotě
Jsem to já kdo ojel tuhletu neděli
Kdo za ni zaplatil Kdo s ní byl v posteli
To já vás opouštím neřesti plačící
tak jako hrdý vak opouští vačici
tak jako opouští krása svou podobu
Neřestí zbaven & Nachystán do hrobu
Jednonoční skořicová
Pod županem skořicové noci
hořel sníh a patníky značkovali bílí malamuti
Pokožka vědmy z Latgaly čpěla po ovoci
pod skořicí nočního županu
když pán mluvil o paní a paní o pánu
A pán si vzal paní
Paní si vzala pána
Do bílého pak mrazničného rána
odkráčeli jsme
krutí
uhranutí
Slib slečně v rozpuku
Slibuji že do tvé skleničky medu
lehounce vejdu ba vjedu
už příští středu
Slibuji že ve tvé skleničce medu
určitě utopit svedu
pana Neposedu
Slib slečny v rozpuku
Slibuji že nedám napít medu
medvědu
v úterý ani v středu
Slibuji kdyby chtěl napít se medu
jedno či zezadu nebo zpředu
bude má sklenička jako z ledu
|