Václav Špok

Myšlenky

jeden den
bílý stůl chlebem praskl
židle povila kočku
a hrnek mléka hromadu koťat
žili byli
lidé s uchem jedním
povídali že mu hráli
v Patálii
jenomže ani já neslyšel
teskné dunění děl
maminky šly naproti
dětem šedivým prachem
nemohoucná cesta
věšela prádlo
na kdysi dávno bílé
patníky
mé dítě jsem já
ano a ruka
přemýšlí udeřit
nevinné za nevinné
kácím a létají třísky
babičce do kamen

(publikováno v Divokém víně 3 / 1971)

Ostatní tvorba Václava Špoka publikovaná v Divokém víně:
DV 14/2005: Krystalové sny