Ondřej Strava

24 LET

Kéž jak naše sny se linuly ze rtů
i padaly pravdy v prachu na naše křídla
a my se odvanuli zpět do horských štítů
do tříště krasojízd svědomí a běsů
mí démoni jsou tví démoni
jsou nepošlapaní
Mam dobývání božích mlýnů
(chvíli jsem věřil
že nejsi herečka básní
ale i já jsem jenom zakázaný hráč)
odvolávám se na
smlouvu o posledním polibku
a zelené rty
a jedy
a prsy zalité voskem
v zelených příšeřích města
tvé poklesky prosvítají
Můj nejzvláštnější anděl se ukrývá
pod peřinou v krvavém tričku
nazývá se milodarem a padá
do okrajových sfér nepochopitelna
Mám na přemýšlení dvacet čtyři let