na další stranu
Břetislav Kotyza
KRAJINA
Jablíčka jablka ptáci v povětří
a dýchání
dýchání pospolu
krajiny znamení mělkostí brodu
bosou nohou řeky ráchání
děvčata sukénku podkasanou
až
kde bílá s růžovou
splývání
a krev
vlčích máků krev
všudypřítomná
BEZE JMÉNA
Klepsydry amfor starých Řeků
ozvy srdce kap kap
kap kap
kap
Stín slunce vlekoucí sebe
po zdi ciferníku
nejpřesnějšího či jiného
přesýpacího času
Zbytečky zlomků hledám
skládaje mozaiku
otázku neslyšíc
odpověď nedoslechnu
Plynout
plynout beze jména
jen ozvy srdce kap kap
kap kap
kap
MĚSTO
Své město poznám
i na rozstříhané pohlednici
za ty roky
zvykli jsme si na sebe
Když ale pět šest metrů výšky
nového silničního nadjezdu
změnilo můj úhel pohledu
na město
na staré lásky
oněměl jsem do údivu
Kolik tváří a osudů zevšednělo
neměnností žabí perspektivy
Kolik tváří a osudů
znova vstřebat pod kůži
abych své město poznal
i s tvojí dlaní přes oči
|