na další stranu
Lukáš Vlček
Horses of absoluteness
I once travelled
outside of this universe
more than a million light-years away
and anticlockwise
dragon of darkness
did rip out of my mind
and I became
a ghost of black light
I must have met
mysterious horses of absoluteness
on the very bottom
of the underworld
and now
I am caught in my realm of cold black sun
in my garden
of eerie silver silence
in my landscape
of severe symmetrical humour
in my mountains
of wild restless imagination
Anthracite moonlight
abyss of heavy bliss
seems to dwell in your heart
I can feel
carnival of mysterious silver-black light
structured chaos
seems to come out of my mind
I can feel extraterrestrial delight
on my black wings of night
your chainless dragons
fly all around and on and on…
your hair smells like
shiny black cinnamon
divine wine
sparkles in your magical jug
and deep inside of me
wild red horses are pounding in a stud
Green lighthouse
webs of lie
lighthouses of truth
I once flew
inaudibly right through
through the black hole
into eternal forest
I did not say no
I did not say yes
in my dream
long time ago
I jumped down the cliff
to throw away the woe
darkness is just
the other side of light
everywhere I can hear whisperings
of my second sight
Prahora
tajemná hora
už na mě čeká
mrtvé stromy z neznámého kovu
mávají jak strašidla ticha
cesta vede vzhůru
na vrchol a až kamsi do nedohledna
a vystoupat až tam
je jako nečekaně odrazit se ze dna
v koutě duše si stále nosím tohle svoje
záhadné stigma absolutna
nikdo o něm neví jen já cítím
neodbytnou touhu odvěkého rmutnosmutna
touhu hutnou jako magnetový kámen
jak černou hmotu bezestrachu
touhu dotýkat se hvězd tam někde v hloubi
touhu povstat jednou provždy z prachu
Kwawebe
ať ustoupí ten divný strach
pokroucený a zmuchlaný jak černé nitě na zdi
ať už je pryč ta zrůdná stvůra nenávisti
ať zmizí jednou provždy
ať se rozpadne v prach
ta škaredá a rozervaná noc
ta tma jež hryže duši ze všech stran
ta temnota v níž srdce kvílí o pomoc
nad obzorem svítá
a slastná tmavomodrá ocel se tiše vlévá do nebe
a chutná
jak cituplná číše průzračného kwawebe
a hlubokánská modř
se pomalu a jistě mění na blankyt
v duši se rozhostilo neslýchané ticho
v duši se rozprostřel sladký měkký horský klid
Žirafy
žirafy zvolna procházejí krajinou
každá měří šest set stop
udržují tady asi
životadárný biotop
hlavy jim sahají
až nad těžké olověné bludy
ostatní váhají
jen ony vědí kudy
vědí že mrazem
je nutno projít zpříma
vědí jaká síla nadskutečna
v nich ve skutečnosti dřímá
niterné tamtamy
jim tajemně duní v žilách
a ukazují cestu
v hustých neprostupných mlhách
Brnky brdy
není vyloučeno
že v brance bílých tygrů
se dnes objeví
záhadné iglú
a když se čas naplní
tak ze středového kruhu
vyskočí strašlivý černý panter
pravěká duše zvěrokruhu
není vyloučeno
že se v polích znova objeví
záhadná gigantická kočka
která zvolá:
ratata bumbumbum
akvárium vodnář holubí dům
po transcendentálních mostech dál a dál
navzdory úkladům i pravidlům
|